Knihy pro dětské a dospívající čtenáře mají v české literatuře tradičně velmi silné postavení a původní česká tvorba se těší dobrému renomé i v mezinárodním kontextu. Důkazem toho jsou tituly české provenience zařazené na čestnou listinu IBBY, mimořádná uznání udělovaná v rámci mezinárodního veletrhu dětské knihy v Bologni či ocenění překladových vydání v rámci jednotlivých národních literatur.
Při ohlédnutí za uplynulou dekádou můžeme s potěšením konstatovat, že podíl literatury pro děti a mládež na trhu stoupá, nakladatelé vidí v dětské knize budoucnost. Tento trend potvrzuje knižní produkce větších etablovaných nakladatelství, která vznikla v devadesátých letech se zaměřením primárně na beletristickou a populárně-naučnou literaturu pro dospělé (Argo, Host či Paseka), dnes však v jejich nabídce sledujeme rostoucí podíl knih určených dětským, dospívajícím a mladým čtenářům, jež vybočují z řadové produkce a sbírají domácí i zahraniční literární ceny. Upevňuje se také pozice komiksu pro děti, mimořádně se rozrostla nabídka leporel pro nejmenší.
Mezi česká nakladatelství, v jejichž programu tituly pro děti a mládež dominují, patří tradičně Albatros (největší a nejstarší nakladatelství, které u nás tuto produkci soustavně vydává od roku 1949, přičemž v poslední dekádě se jedná ročně zhruba o 150 titulů – včetně překladové tvorby), Meander (od roku 1995, roční produkce okolo 25 titulů, převažuje původní česká tvorba), Baobab (rodinné nakladatelství založené na přelomu tisíciletí, které se zaměřuje především na obrazové knihy a ročně vydává asi dvě desítky titulů) či pražské nakladatelství Labyrint s edicí Raketa (od roku 2004, v poslední dekádě představuje tvorba pro děti a mládež včetně komiksu dvě třetiny roční produkce, jež se celkově pohybuje okolo 20 titulů).
Rozmanitá a stále rostoucí nabídka literatury pro děti a mládež se právě během uplynulé dekády etablovala také v již zmíněném brněnském nakladatelství Host, které pro české čtenáře nejprve objevilo bestsellery z Polska a Ukrajiny (Mizielinski, Dziubaková, Bula) a díky tržnímu úspěchu (nejen překladových titulů) se začalo výrazněji zaměřovat také na původní českou tvorbu pro děti. Dnes vydávají na čtyři desítky knihy pro děti a mládež, včetně komiksů a YA, překladové tituly jsou stále v početní převaze, původní české však dosahují výjimečných kvalit a stále významněji pronikají do nominací na oborové ceny, jako jsou Zlatá stuha, Nejkrásnější česká kniha roku či Magnesia Litera.
Nakladatelství Paseka, které na poli literatury pro děti a mládež bezkonkurenčně zabodovalo především tituly Lichožrouti Pavla Šruta a Prašina Vojtěcha Matochy, se od roku 2015 soustavně věnuje také komiksu – vedle velkých světových jmen se zde prosazují i výrazní domácí tvůrci jako Štěpánka Jislová, Tereza a Tomáš Kopečtí nebo Jindřich Janíček.
Také v nabídce pražského Arga (vydavatele českých překladů Tove Janssonové či Davida Walliamse) se zejména po roce 2020 rozrůstá segment původní české literatury pro děti, který plodně obohacují debutanti a komiksoví tvůrci, mezi nimiž jmenovitě vynikají zejména Tomáš Peřina, Martin Čepa, Kateřina Čupová.
Dějiny české literatury pro děti a mládež v desetiletí 2015–2025 však psala i malá nezávislá nakladatelství, která vznikla již v novém miléniu a nesou lví podíl na posilování bibliodiverzity na českém knižním trhu: Bylo nebylo Anny Pleštilové a Heleny Černohorské, 65. pole Tomáše Brandejse (obojí od roku 2007), Verzone Veroniky Benešové Hudečkové (od roku 2010), Běžíliška Františka Havlůje a Šárky Svobodné (od roku 2013), LUX Michala Štěpánka (od roku 2017) nebo POP-PAP Marcely Konárkové Vostřelové (od roku 2017). Po roce 2022 se začalo na dětské a dospívající čtenáře zaměřovat také nakladatelství romské literatury KHER. Ojedinělými tituly o smrti a umírání přispívá do české literatury pro děti a mládež nakladatelství Cesta domů, které podporuje činnost stejnojmenné neziskové organizace provozující domácí hospic.
Od karantén ke zvládání emocí
V důsledku celosvětové covidové pandemie a doprovodných společensko-ekonomických změn český knižní trh zeštíhlel. Dle Zprávy o českém knižním trhu, zpracovávané každoročně profesním svazem SČKN, počet knih vydaných v poslední dekádě poklesl z celkového počtu cca 16 000 svazků v roce 2015 na zhruba 13 000 za rok 2023, resp. 2024. Segment literatury pro děti a mládež (v úhrnu původní české i překladové, fiction i non-fiction) přitom zaujímá asi desetinu z celkové produkce českého knižního trhu.
Zkušenost s pandemií se přímo propsala také do několika knižních titulů pro děti, z nichž mezi ty nejvýraznější – napříč žánrovým a věkovým spektrem – patří pohádka Marky Míkové Kabát a kabelka s ilustracemi Galiny Miklínové (2021, Argo), oceněná Zlatou stuhou a cenou Magnesia Litera 2022. Humorně podaný fantazijní příběh líčí milostné vzplanutí mezi dvěma obyčejnými věcmi, starou růžovou kabelkou a svrchníkem, a jejich putování vylidněnou Prahou. Dětem předškolního a mladšího školního věku je určena bohatě ilustrovaná interaktivní kniha novinářky Ireny Hejdové Skutek utek! (2022, Host, il. Veronika Zacharová), tematizující náročné rodinné soužití v období karantén, uzavřených škol a povinné práce z domova. Mimořádným výtvarným počinem je silent book Babi Martiny Trchové (2023, Host) – obrazové album reflektující mezigenerační odloučenost, stesk vnučky po babičce a touhu zůstat ve spojení prostřednictvím vzpomínek a fantazie. Kniha získala mezinárodní pozornost díky zvláštnímu uznání Bologna Ragazzi Awards 2025. Úvahy o dopadu digitalizace na naše životy a o hranici zodpovědnosti a svobody státu se promítly do sci-fi románu Františka Tichého Rekrut 244 (2022, Baobab).
Dalším z možných odrazů pandemie v literatuře pro děti – již bez explicitních odkazů – je patrný nárůst knih, které se věnují pocitům, emocionalitě a psychice dětí. Tyto tituly mnohdy počítají s druhým čtenářem, tedy dospělým průvodcem, který je nejen oporou dětským čtenářům, ale zároveň se při četbě sám učí, jak k emocionálně vypjatým situacím přistupovat. Hojnou překladovou produkci v tomto směru doplňují populárně-naučné a interaktivní publikace (Ester Stará: Kniha pocitů, 2022, Pasparta; Super Máňa, 2023; Super Máňa a velká psí láska, 2024, Pikola; vše il. Milan Starý; Lenka Blaze: Cíťa, 2022; Máma s tátou už nejsou spolu, 2024, cena Nejkrásnější česká kniha roku), ale i příběhové knihy Noemi Cupalové o respektu (Karlíček a vosy, 2021, Běžíliška, il. Hana Šradějová, cena Nejkrásnější česká kniha roku) či mezilidských vztazích a sebepřijetí (Blbá Vendula, 2024, Běžíliška, il. Eva Horská). Cupalová ve svých prózách poukazuje na konfliktní chování a v nejnovější knize pro děti okolo deseti let nazvané Blbá Vendula nabízí i dvě paralelní verze příběhu, barevně odlišené sloupcovou sazbou: Vendula se potýká s problémy ve škole, v rodině, s kamarády, než si v určitém momentě sama uvědomí, že v začarovaném kruhu vzteku a negativních emocí se buď může smýkat dál, nebo převezme zodpovědnost za svůj život, sebere odvahu a zkusí prolomit hráz překážek.
Strach ze tmy i z jinakosti
Častým tématem knih pro děti a mládež je strach a snaha o jeho pochopení či překonání (Martina Špinková: Divný brach strach, 2015, Cesta domů; Jana Šrámková: Zuza v zahradách, 2015, Labyrint, il. Andrea Tachezy). Až překvapivé je zastoupení pozoruhodných titulů o strachu z tmy: laskavý pohled a tajuplnou procházku letní nocí přináší autorská kniha výtvarnice Marie Štumfové Klárka a noční zahrada (2023, Portál); oslavou dětské představivosti, v níž ožívá dětský pokoj po setmění, je pohádkový příběh Davida Košťáka Když se klíčovou dírkou rozlije tma (2023, Knižní stezka k dětem, il. Anna Kulíčková). S dětskou imaginací, která dovede v kusu tmavé látky zachycené po noční bouři na stromě spatřovat opravdové nebezpečí mnoha podob, pracuje autorská kniha Tma komiksové kreslířky Toy Box (2021, Paseka). Až do hororových kulis a s motivem existenciální úzkosti zasazuje svůj noční příběh Pan Nikdo a bílá tma o setkání dětí s monstrem (2022, Baobab, il. Darja Čančíková) Dora Kaprálová.
Mimořádně silnou emocionalitou – úzkostí, láskou i nadějí – je prodchnutý poeticky napsaný příběh Jany Šrámkové Fánek hvězdoplavec (2022, Běžíliška), s tajemnými, hravými ilustracemi původem běloruské výtvarnice Margharity Khavanski, vítězný titul výročních cen Magnesia Litera 2023 v kategorii Litera za knihu pro děti a mládež. Fánkův tatínek odjíždí do ciziny za prací, kontakt s ním umožňují v reálném světě jen občasné dopisy a telefonáty, v mysli pak vzpomínky a vnitřní monology. Svou osamělost a bolest chlapec překonává prostřednictvím fantazie a snů o hvězdách a o lodích. Hutný text prostupují biblické aluze a poselství o síle odpuštění. Motivicky tu Jana Šrámková zčásti navazuje na svoji předchozí knihu pro malé děti Bratři v poli (2017, Běžíliška, il. Markéta Prachatická), která však měla zvířecí protagonisty – nerozluční přátelé hraboš a sysel také sní o cestách do vesmíru a Dageš trpělivě čeká na Mapíka, až se mu „vrátí“ ze zimního spánku.
Řada knižních příběhů reflektuje také jinakost či nejrůznějším způsobem vnímané odchylky od normy a složité životní situace, jimž jsou vystaveni dětští protagonisté. Záslužná je v tomto ohledu společná edice nakladatelství Albatros a Pasparta nazvaná Má to háček (od r. 2016), zahrnující zhruba desítku knih pro mladší školní čtenáře na téma rozvod rodičů, střídavá péče, šikana ve škole, nemoci, poruchy učení apod. Starším čtenářům je určen psychologický román Ivony Březinové Řvi potichu, brácho (2016, Albatros/Pasparta, il. Tomáš Kučerovský), jehož protagonistou je chlapec-dvojče s poruchou autistického spektra. Zkušená autorka knih pro děti vnáší toto téma do české literatury citlivě a s pochopením. Otázky genderové identity s mimořádnou mírou empatie a zároveň umělecké invence představuje ve své knižně vydané absolventské práci Ani holka ani kluk Marto Kelbl (2023, Paseka). Ilustrovaná příběhová próza s prvky komiksu a řadou naučných vsuvek ukazuje nebinaritu v širokém historickém a společenském kontextu. Pozornost si zasluhují i autorčiny další tituly: sbírka palindromů Tam a zpět (2023, Meander, Zlatá stuha 2024) či ilustrace ke knize o objevování světa pro nejmenší Začátek a konec Michala Štěpánka (2023, Lux).
Nakladatelství Kher věnuje příkladnou péči romské literární tradici. V posledních letech vydalo hned několik pozoruhodných titulů, které oslovují čtenáře všech věkových kategorií: předškolním dětem je určena hravá obrazová kniha Evy Danišové Jekh, duj, trin (2025) s prvky romštiny, starší zaujme dvojjazyčná pohádka Čavargoš/Tulák (2023, il. Magdalena Rutová, přel. Milena Hübschmannová) básnířky a průkopnice romského feminismu Tery Fabiánové, jež líčí život v romské osadě z perspektivy psa-tuláka. Dospívání za normalizace autobiograficky zachycuje Michal Šamko ve své knižní prvotině Májky a totemy (2023, il. Petr Polák), o outsiderství dvou gymnazistů, Roma a Vietnamce, v dnešním Česku s notnou dávkou ironie zpravuje sociálněkritická novela Já, Tran a všechno ostatní (2025, il. Sára Paldanová) debutanta Martina Kanaloše, která cílí na dospívající a mladé dospělé.
Nevtíravý environmentální apel
Vedle duševního zdraví a přijímání jinakosti se dalším aktuálním tématem knih pro děti stává ekologie a udržitelnost lidského přístupu k přírodě. Nejde primárně o edukativní tituly, environmentální apel tu je součástí komplexnějšího sdělení. Literatura pro děti a mládež nabízí ideální příležitost, protože přírodní motivy jsou pro ni dlouhodobě vděčným motivem – fauna i flora totiž neoddělitelně patří k dětskému objevování světa kolem nás.
Už předškolním dětem je určen titul Lucie Hášové Truhelkové Dědeček v růžových kalhotách (2021, Albatros, il. Andrea Tachezy) nominovaný na Zlatou Stuhu. Růžová na obálce doslova svítí – nejprve značí dědečkovu výstřednost, nakonec se jeho kalhoty stávají zástupným symbolem rychlé módy. Ekologická linka je tak zcela zjevná, klíčovým tématem knihy je však vztah mezi dědečkem a vnukem. Ani v příběhu Ledního medvěda Ria od Michala Šandy (2023, Meander, il. Dávid Valovič), který na uvolněné kře odpluje do teplých krajin, není kácení pralesa hlavním tématem, ale překážkou, kterou musí protagonista překonat, aby pomohl novým kamarádům.
Pohádkové vysvětlení klimatické změny nabízí Omrzlina (2024, Host) sesterské autorské dvojice Kateřiny (text) a Zuzany (ilustrace) Čupových. Svérázná dětská vypravěčka zaručuje příběhu dynamiku a humor, seznamuje prvostupňové čtenáře s národem mrazilů i s důvodem, proč ze světa odchází mráz. Vztah k přírodě se mimochodem projevuje také u autorského debutu Stromové (2024, Knižní stezka k dětem) Zuzany Čupové. Tento hravý antropomorfizovaný encyklopedický přehled stromů české krajiny se stal vítězným titulem literární části Zlaté stuhy 2025.
Udržitelnosti se dotýká například i oceňovaná rodinná kniha Kolo (2024, Paseka) básníka a překladatele Ondřeje Buddeuse s nezaměnitelnými ilustracemi Jindřicha Janíčka (Zlatá stuha 2025). Výjimečná kniha z kategorie literatury faktu určená dětem stejně jako dospělým boduje po textové i grafické stránce, je informačně nabitá i hravá zároveň. Své ústřední téma – jízdní kolo – nahlíží z mnoha perspektiv, kromě historie a prospěšnosti pro zdraví nezapomíná na urbanismus, ekologii a společenský kontext. Poselství, že ne vše, co je rozbité, je nutné vyhodit, přináší i vázané leporelo Malý červený míč Michala Štěpánka (Lux, 2024, il. Filip Pošivač) o malém chlapci, který s pomocí toulavého psa pátrá po svém ztraceném balonu. Kniha pro čtenáře od dvou let ukazuje, jak důležitá je vzájemná pomoc a trpělivost.
Prostor pro silné autorské osobnosti
Přírodu zobrazovanou často v jejím metafyzickém přesahu najdeme i na poli nejnovějších autorských knih, jejichž tradice je v české literatuře pro děti a mládež výjimečně silná a oceňovaná i v mezinárodním kontextu (vzpomeňme Josefa Ladu, Jiřího Trnku, Vojtěcha Kubaštu, Miroslava Šaška, Květu Pacovskou či Petra Síse). Svébytné estetické ztvárnění se mnohdy nevylučuje ani s důrazem na informační, edukační stránku knih, pak bývá řeč o umělecko-naučných publikacích. Posledních deset let ukazuje, že tento přístup je mimořádně přitažlivý pro mladé tvůrce a umělkyně, kteří tak originálně a inspirativně reagují na rychle se proměňující společnost.
Renomovanou výtvarnicí je Tereza Říčanová, jejíž práce jsou spjaty s nakladatelstvím Baobab. Působivým obrazovým průvodcem To je Istanbul (2019) navázala na slavnou sérii ilustrovaných průvodců po evropských metropolích a zemích, které začal Miroslav Šašek vydávat již koncem čtyřicátých let 20. století. Nejčastěji se však Říčanová tematicky zaměřuje na sepětí člověka s přírodou a jejími cykly, ať už se jedná o hospodářskou práci se zvířaty v Literou oceněné Krávě Říčanové (2021, Baobab), nebo o subtilnější polohu jejího nejnovějšího počinu Les (2024, Baobab) – ten je suverénní nejenom po výtvarné stránce, ale ukazuje i autorčin cit pro jazyk, místy až básnický, ale přitom zcela srozumitelný. Poutník Zbyšek se lesem nechává vést a naslouchá – až do okamžiku, kdy se objeví netvor, který les svými drápy a zuby roztrhá na kusy. Později tedy Zbyšek pracuje na jeho obnově. Kniha se vyznačuje opojnou atmosférou, aktivizuje vnímání prostřednictvím smyslů a nakonec přináší naději a poučení o nezdolnosti přirozeného řádu přírody.
O tom, že existují místa, kam lidská noha možná nevkročila, přesvědčuje konceptuální výtvarník David Böhm v knize A jako Antarktida. Pohled z druhé strany (2019, Labyrint, ceny Magnesia Litera, Zlatá stuha). Hravá a přitom obsahově vydatná encyklopedie využívá celou škálu výtvarných technik i rozkládací stránky, a nabízí tak interaktivní zážitek s filozofickým přesahem. Vědecké poznatky a existenciální otázky – tentokrát s ohledem na časovou perspektivu života na planetě – mísí Böhm i v další své autorské knize: Teď. Než dočteš tuto větu, narodí se na Zemi 21 dětí (2023, Labyrint). Kromě toho je spoluautorem mezinárodně oceňovaného titulu Město pro každého. Manuál urbanisty začátečníka (2020, Labyrint, text Osamu Okamura, il. David Böhm a Jiří Franta, fotografie Pavel Horák, ocenění Bologna Ragazzi Award, Czech Grand Design 2021).
Silný environmentální apel v sobě nese i velkoformátová kniha Já, chobotnice (2022, Baobab) Magdaleny Rutové (ilustrátorky roku 2023 v rámci cen Czech Grand Design, vítězky soutěže Zlatá stuha a držitelky Bologna Ragazzi Award 2024). Sympatická titulní zvířecí hrdinka už nechce dál trávit život v moři, ráda by poznala svět lidí a napsala o nich knihu. Její dobrodružství a náhled na dění kolem se nakonec stává pro lidské obyvatele planety inspirací. Vedle tohoto autorského počinu připomeňme také ilustrátorské úspěchy Magdaleny Rutové – ztělesňuje typ ilustrátorky, která dokáže text svým obrazovým doprovodem rozvíjet a dotvářet, což dokázala například v Neskutečných dobrodružstvích Florentina Flowerse (2019, Baobab, text Marek Toman), Rajčaťácích a banánech (2023, Host, text Petr Váša), v bilingvní knize Čavargoš/Tulák (2023, Kher, text Tera Fabiánová) nebo v okouzlujícím příběhu o blízkosti světa zvířat a lidí Žako a Stopotvorná (2024, Baobab, text Alžběta Dvořáková).
Protagonisty ze zvířecí říše si vybírá i Tereza Ščerbová, výtvarně pozoruhodná je především její filozofická autorská pohádka pro dospívající o hledání vlastní identity nazvaná Krtník (2016, Host, Zlatá stuha 2017).
Průvodci ze světa myší, hmyzu i hub
Řada dalších výrazných autorských knih z poslední dekády, jejichž námětem je příroda, má i didaktický rozměr. Pozoruhodné jsou velkoformátové publikace Terezy Vostradovské Hravouka (2016, Běžíliška, Zlatá stuha 2017) a Hravocesta (2021, Běžíliška), které mohou díky detailním realistickým ilustracím a hravým úkolům pro čtenáře předškolního a mladšího školního věku posloužit také jako užitečný výukový materiál. Příběh myšky, která se rozhodne vytvořit svou vlastní encyklopedii o přírodě, je doplněný aplikací pro mobilní zařízení, a dá se tak využít i pro venkovní aktivity.
Chuť učit se číst a psát probouzí ve čtenářích Pohádka o Ipsíkovi (2016, Běžíliška) Anety Františky Holasové, která však v jádru realisticky reflektuje život hmyzu. Tematicky se tak příliš nevzdaluje od svého debutu Lumír včelaří aneb Medový slabikář (2013, Labyrint) věnovaného cyklu včelího roku a věrna přírodní motivice zůstává i v roli ilustrátorského doprovodu (Bylinkář a Tajemství staré zahrady Moniky Golasovské, 2019 a 2022, obojí Labyrint). Také tvorba Terezy Marianové se zaměřuje na flóru i faunu – nejmenším věnovala veršovanou rostlinnou trilogii Květolelo, Keřolelo, Stromolelo (2022–2023, Meander), městským živočichům zasvětila knihu Uličníci (2023), encyklopedicky zpracovala téma české myslivosti (To jsem z toho jelen, 2019, Pikola) a koňských dostihů (Velký příběh Velké pardubické, 2020, Albatros).
Mnohé umělecko-naučné knihy mají encyklopedický charakter a nezřídka bývají výsledkem dlouhodobější tvůrčí spolupráce spisovatele a ilustrátora. Takto například z dílny Jiřího Dvořáka a slovenské výtvarnice Daniely Olejníkové vzešlo pod taktovkou nakladatelství Baobab hned několik působivých titulů. Havětník (2015) plný vší, blech, roztočů, housenek a všemožných dalších potvor je poetický, dobrodružný i poučný zároveň. Bydlíme (2019) zase ukazuje, jak svoje domovy vytvářejí lidé a jak zvířata. Dosavadním vrcholem jejich společné tvorby je však Myko. Kompletní zpravodaj ze světa hub (2023), jehož kvality stvrdila nejen Magnesia Litera 2024, ale také hlavní cena prestižního mezinárodního festivalu Bologna Children’s Book Fair v kategorii non-fiction. Ocenění vyzdvihuje inovativní grafický design, vědeckou přesnost a atraktivní obsah. V Myku znovu přichází ke slovu silná stránka Jiřího Dvořáka, totiž komunikovat encyklopedická témata prostřednictvím příběhů, poetického přístupu k jazyku a hravých nápadů – tentokrát rámcovým zpracováním celé problematiky do podoby zpravodaje o houbách tvořeného houbami samotnými.
Ilustrátoři oživující historii
Umělecko-naučné publikace pro děti často čerpají náměty také z dějin. V posledních letech sice sledujeme tendenci zprostředkovávat historická témata především prostřednictvím příběhových próz s motivem cesty v čase či přímo v žánru biografických komiksů, zastoupeny jsou však i tituly, které do výkladu výrazně zapojují také výtvarné prostředky. Pro čtenáře mladšího školního věku je určena velkoformátová kniha Áďa spadla do kanálu (2018, Albatros) grafické designérky Sylvy Francové, která napříč staletími provádí holčičku po historických místech Prahy (jakkoli rámcový příběh tematizuje problematický sourozenecký vztah).
Nejvýraznější představitelkou autorských obrazových knih, které zpracovávají historickou látku, je oceňovaná ilustrátorka Renáta Fučíková. Ve svých edukativních titulech efektivně hledá cesty, jak dané téma co nejlépe zpřístupnit dnešnímu čtenáři. V knize Shakespeare (2016, Vyšehrad, Zlatá stuha 2017) například představuje dvanáct dramatikových her, které obohacuje o srozumitelný výklad týkající se inspiračních zdrojů a kulturně-historického kontextu. Autorský text doplňuje přes 400 ilustrací dotvářejících atmosféru popisovaných období. Podobně se věnovala i dalším velikánům světového dramatu: Moliérovi (2017, Zlatá stuha), Čechovovi (2021) či Goethovi (2024). Na období nejstarších českých dějin se zaměřila v knize Královny a poutníci. Příběhy prvního tisíciletí (2023, Albatros). Jako ilustrátorka spolupracuje s řadou zkušených spisovatelů a spisovatelek, za všechny jmenujme např. Radka Malého (Franz Kafka. Člověk své i naší doby, 2017, Práh) či Markétu Pilátovou (Holčička ze známky, 2024, Práh; Tažní ptáci. Příběhy českého exilu a imigrace, 2025, Universum).
Dvě centra nadějných absolventů
Mimořádně významné je také pedagogické působení Renáty Fučíkové. Jako vedoucí ateliéru Didaktická ilustrace na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni předává své bohaté zkušenosti studujícím, kteří se postupně etablují jako nová silná generace ilustrátorek a ilustrátorů. Prosazují se jako jednotlivci (Marto Kelbl, Tereza Marianová nebo Štěpánka Jislová) i díky souborným pracím, mezi nimiž vynikají např. tituly Hrdinky. Příběhy významných českých žen (2020, Universum, Zlatá stuha), Velvet Effect: 1988–1992 (2020, Albatros, texty Petr Švec, Renáta Fučíková) o průběhu a kontextu sametové revoluce či Nezapomenutelná dvacátá. Průvodce zásadním desetiletím novodobých dějin (2023, Universum) o rozkvětu mladé Československé republiky.
Výrazné ilustrátorské osobnosti se rekrutují také z řad absolventů pražské UMPRUM. Nikola Logosová (ilustrátorka roku 2019 podle výročních cen Czech Grand Design) svými sytými barevnými ilustracemi doprovodila mj. leporelo Rekomando (2015, Běžíliška, text Robin Král), příběh Předvečer svatého Mikuláše Lukáše Csicselyho (2017, Meander), dějiny medicíny v sedmi dnech Pozor, doktor! Petra Svobodného (2019, Běžíliška), „příručku“ lidských charakterů a povolání Já, člověk Olgy Stehlíkové (2021, Albatros) nebo dvoudílnou sérii o Klubu divných dětí Petry Soukupové (2019, 2023, Host). V roce 2023 autorsky debutovala obrazovou publikací Atlas světa – Evropa (Lux), v níž prostřednictvím mozaiky obrazů originálně představuje přírodu, zajímavosti, obyvatele i kulturu jednotlivých evropských zemí.
Nikola Hoření, rovněž absolventka UMPRUM, se profiluje ve spolupráci s nakladatelstvím Meander, kde se představila jako autorka leporel o prožívání emocí Karla pláče, Hubert se vzteká, Ida se raduje a Tonča se leká (2020–2023). Svůj expresivní, zdánlivě naivní styl uplatnila například i ve sbírce poezie Michala Šandy pro nejmenší Rukulíbám nebo v poetickém příběhu Jaroslava Kovandy Lilly, letí rogalo! (obojí 2020, Meander), který kombinuje básně s komiksovými vstupy.
Během svého studia na UMPRUM, v roce 2016, byl cenou Grafika roku oceněn talentovaný Jakub Bachorík. Zatím se neprosadil vlastní autorskou knihou, ale svým originálním výtvarným rukopisem se podílel na řadě titulů jiných autorů. Společně s Kateřinou Přidalovou zaujal populárně-naučnou knihou Co je vlastně design? (2021, UMPRUM), obrazově doprovodil příběh popáleného chlapce Kluk v ohni (2021, Cesta domů, text Marka Míková) a nepřehlédnutelnou podobu vtiskl umělecko-naučným publikacím Mosty (2024, Labyrint, text Magda Garguláková) a Kniha plná jídla (2025, Host, text Petra Tajovský Pospěchová).
Laureátkou mezinárodního ocenění Serpa je ilustrátorka, grafička a autorka komiksů Lucie Lučanská. Cenu si odnesla za titul Pod stanem (2025, Baobab), poetické stodenní putování dvou sourozenců za dobrodružstvím. Z její disertační práce vznikla Kniha vnímání (2022, Lux), která získala první místo v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2022 v kategorii Bibliofilie a autorské práce.
Fikční světy pro zdatnější čtenáře
Dobrodružství a napětí, často spojené s nějakou záhadou (technickou, mystickou, historickou, osobní), spád a promyšlená kompozice a také výrazné, nestereotypně jednající postavy, jež překonávají různé překážky, jsou předpokladem čtenářské atraktivity příběhů určených holkám a klukům na prahu dospívání. Autorsky se v tomto literárním žánru ve sledované dekádě prosadili především Vojtěch Matocha, František Tichý, Marek Toman, Petra Soukupová či Bára Dočkalová, jejichž knihám neschází kvalitní výtvarný doprovod.
Posledně jmenovaná, v nakladatelství Labyrint publikující Bára Dočkalová ve svých románech akcentuje mezilidské vztahy a nechává dozrát protagonisty k odhodlání, aby zahodili obavy z očekávání okolí a byli především sami sebou. Čtenáře bere pokaždé do jiného prostředí a nabízí jim svižně odvyprávěné a poutavé příběhy. Tajemství Oblázkové hory (2018, il. Petra Josefína Stibitzová) vychází z žánru fantasy a zavede dva zdánlivé nepřátele do jiného světa; Bitva o diamant (2022, il. Jindřich Janíček) se odehrává v odlehlých amerických horách mezi dětmi se zálibou v baseballu a nejnovější, cenou Magnesia Litera ověnčená Kost (2024, il. Zdenka Holub Převrátilová) se svým až hororovým laděním připomíná slovanské tradice a rodinnou historii. Mezilidské vztahy jsou doménou Petry Soukupové, jejíž knihy vydává nakladatelství Host. V roce 2017 provázala jedním fikčním světem dva romány: dětem je určen detektivní příběh Kdo zabil Snížka? (il. Tereza Ščerbová) a dospělým vztahové drama Nejlepší pro všechny. V následujícím Klubu divných dětí (2019) a Divných dětech a smutné kočce (2023, obojí il. Nikola Logosová) sympaticky a v souladu s obecným trendem literatury pro děti posledních let pracuje s jinakostí. To platí i pro prózu Sydney (My dva z B.) (2020, Baobab, il. Juraj Horváth) nakladatelky Terezy Horváthové, která realisticky, ale s nadějí představuje každodennost dětí v sociálně krajních podmínkách. Mladším čtenářům stejné téma podává v knize Přání (2022) ilustrované Michaelou Kukovičovou. Náročnou sociální situaci prožívá i protagonistka prózy Olgy Stehlíkové Mojenka (2022, Host, il. Andrea Tachezy), jejíž každodennost destabilizuje vážná nemoc jednoho z rodičů. Výtvarná stránka titulu byla oceněna Zlatou stuhou 2023. (Úspěch mimochodem zaznamenal i Stehlíkové Výkladový slovník (2023, Host, il. Michaela Casková) – konceptuálně originální titul pro menší čtenáře byl jako nakladatelský počin oceněn Zlatou stuhou a vybrán do mezinárodního katalogu The White Ravens.)
Výpravy prostorem i časem
Dobrodružný žánr důstojně reprezentuje Marek Toman. Vtipné až parodické akční knihy s literárními a kulturními hříčkami čtenáře zavádějí na divoký západ jako Cukrárna u Šilhavého Jima (2018, Baobab, il. Františka Loubat), do tvrdého prostředí pirátské lodi jako Neskutečná dobrodružství Florentina Flowerse (2019, il. Magdalena Rutová) či mezi americké emigranty jako Nožička a Wohryzek (2022, il. Jan Trakal). Knihou desetiletí (co do výše prodejů, ale i díky divadelní a připravované filmové adaptaci) se stala trilogie Prašina Vojtěcha Matochy (vydávaná od r. 2018, Paseka, il. Karel Osoha), která moderním a přístupným způsobem originálně aktualizuje foglarovskou tradici. Protagonisté příběhu se opakovaně vydávají do titulní tajemné čtvrti, která je odříznutá od veškerých technologií, a čelí zde reálným nebezpečím, s nimiž si musí poradit bez pomoci dospělých. Fikční svět uzavřené trilogie v současnosti nadále ožívá v komiksových sešitech, jakýchsi kronikách. Série Křídový panáček (souborně 2023, il. Karel Osoha) získala cenu Muriel, následovaly ještě Podivné procházky (od března 2023, il. Ester Kuchynková, Kateřina Čupová).
Literárně nosnou strategii, kdy se dětští hrdinové ocitají bez moderních technologií a pomoci svých blízkých, s oblibou využívají prózy o cestování do minulosti. Průchody nabírají nejrůznější podoby – protagonistka románu Lucie Paulové Alma a Svět obrazu (2022, Paseka, il. Kateřina Čupová) projde obrazem do období první republiky, dvojčata v Liščích očích (2021, Argo, il. Nikkarin) Petry Hůlové se dírou v podlaze koupelny dostanou do srpna roku 68 a trojice hrdinů Martina Čepy zase velký kamenný Zvon (2024, Argo, il. Richard Fischer) přenese do posledních dnů druhé světové války. Děti se pohybují na známých místech v neznámých podmínkách a musí se spolehnout samy na sebe, aby se dostaly zase domů.
Jinak pracuje s portálem do minulosti Stanislav Beran v románu Ztracený v povětří (2023, Host; pokračování Strach nad řekou, 2024, obojí il. Ján Kurinec). Jeho protagonista prochází plechovou skříní do různých časových období, ale jádro děje se odehrává v současnosti. Dětská zkušenost tak nevychází jenom ze zážitků získaných na cestě do minulosti, ale reflektuje rovněž paměť dospělých postav.
Pomyslný literární vrchol historicky motivované prózy bezesporu představují první dva díly volné trilogie Františka Tichého Transport za věčnost (2017, Baobab, Magnesia Litera) a Labyrint nedokončených setkání (2020, Baobab, vše il. Stanislav Setinský), inspirované rodinnou korespondencí a dalšími autentickými dokumenty, jež reflektují život dětí a dospívajících za protektorátu. Trilogii doplňuje dystopický sci-fi příběh z blízké budoucnosti Rekrut 2044 (2022). Suverénně komponované, mnohovrstevné romány spojují silné dospívající postavy a otázky osobní zodpovědnosti a integrity.
V kategorii sci-fi pro děti a mládež v poslední dekádě nadále publikoval Martin Vopěnka, jehož rozsáhlý román Nová planeta (2015, Mladá fronta) získal Zlatou stuhu, a mimořádné čtenářské obliby dosáhly knihy Václava Dvořáka. Mezi jeho nejvýznamnější tituly sledovaného období patří vlastním nákladem vydaná série Písečníci (2018, 2022) a samostatný román Já, Finis (2020, vše il. Jakub Cenkl). Výtvarná stránka knihy Já, Finis – čtivého sci-fi příběhu o chlapcích mizejících v den osmých narozenin – byla oceněna Zlatou stuhou, text získal uznání v podobě nominace a zvítězil v kategorii „Kosmas cena čtenářů“ soutěže Magnesia Litera.
Komiks jako suverénní formát vyprávění
V uplynulém desetiletí se profesionalizovala také komiksová scéna, což se odrazilo i na založení České akademie komiksu v roce 2018, která se ujala udílení výročních komiksových cen Muriel, jež neopomíjejí ani kategorii „dětský komiks“. Silná generace komiksových tvůrců se prosazuje jak v produkci pro dospělé, tak pro děti. Trendy v obou těchto sférách jsou do jisté míry podobné, což vede i k překrývání cílových skupin. Například historicky motivované komiksy mohou stejně dobře sloužit čtenářům druhého stupně základní školy, středoškolákům i dospělým. Komiks se tak i v českém prostředí etabluje jako suverénní formát vyprávění, který díky silným vizuálním momentům dokáže srozumitelně a přímočaře komunikovat i komplikovanější témata.
Počet, kvalita i žánrová pestrost původních českých komiksů tak stále narůstá a nejspíš i díky tomu jsme mohli v posledních letech zaznamenat rozplývání hranic mezi komiksem a ilustrovanou knihou. Právě potenciál komiksu jako svěžího výkladového nástroje čím dál častěji využívají jak tvůrci autorských knih, kteří kombinují výtvarné techniky (Renáta Fučíková např. v knize Čechov & využívá komiks k převyprávění jednotlivých dramat), tak ilustrátoři prozaických (Klára Smolíková a Kateřina Illnerová: Dalila a výtah bez dveří, 2024) i edukativních knih (Ester a Milan Staří: Kniha pocitů, 2022). Prozaický text s komiksovými pasážemi rovnoměrně kombinuje Aliance udatných Ester Staré a Jiřího Franty (2024, 65. pole), určená čtenářům přibližně od deseti let. Nejde jen o ozvláštnění, rozdělení je funkční z příběhového hlediska – komiksové sekvence ztvárňují alternativní realitu videohry, kam se pravidelně propadá hlavní hrdina bojující se starostmi běžného života (rodinné vztahy, šikana).
Stabilní pozice i nová krev
Stálicí na české komiksové scéně je brněnský malíř a ilustrátor Pavel Čech, proslulý především zálibou v akvarelu, tuši či pastelech. Stále pokračuje s vydáváním komiksového cyklu Dobrodružství rychlé Veverky (zatím poslední, šestý díl je z roku 2023, ve stejném roce vyšlo souborné vydání dílů 1–5) a především fanoušky Jaroslava Foglara potěšil komiksovou povídkou O Červenáčkovi (2019). Jisté vybočení z jeho produkce představuje bezeslovný komiks A (2016, Petrkov), cenami Muriel a Zlatá stuha ověnčené podobenství o mechanismech autokracie.
Komiksová scéna posledního desetiletí nicméně nabídla i mnoho nových osobností. Jedním z nejpilnějších tvůrců je Michal Menšík publikující pod pseudonymem Nikkarin. V posledních letech se věnuje také ilustracím domácích i překladových knih (mj. Liščí oči Petry Hůlové (2021, Argo), Doručovací služba čarodějky Kiki Japonky Eiko Kadono (2024, Albatros), debutoval však jako scenárista a kreslíř v jedné osobě, a to již před patnácti lety komiksovou fantasy sérií 130 (od r. 2009, Labyrint). Za humorný komiksový fantasy román pro dospívající čtenáře Super Spellsword Sága: Legenda o Nekonečnu (2019, Labyrint) obdržel Zlatou stuhu. Komiksovými seriály na pokračování přispívá do dětských časopisů Čtyřlístek a Raketa. Tyto oblíbené příběhy se dočkaly také souborného knižního vydání v nakladatelství Labyrint: o osudech dvou horolezců, otce a syna, vypráví Hubert & Hugo (od r. 2021, tři knižní svazky, nejnovější cena Muriel 2024), nejen výpravy ve vesmírném korábu líčí Dobrodružství Rockyho & Terky, vydané souborně i s bonusem o mimozemské trojici Uno, Duo, Tria (2022).
Mezi další úspěšné, původně časopisecky publikované série, které vyšly s odstupem několika let také knižně, patří i Matylda a Růžovej vlk Jany Šrámkové a Petry Josefíny Stibitzové (2023, Labyrint, cena Muriel) či v časopisu Tečka vydávaná Morčata na útěku Kláry Smolíkové a Ester Kuchynkové (2022, Crew).
Superhrdinové a roboti
Kateřina Čupová debutovala u příležitosti stého výročí slavného Čapkova dramatu R.U.R. jeho velkoformátovou komiksovou adaptací (2020, Argo), která zaznamenala mezinárodní pozornost. Úspěch doma sklidila i s následujícím vynalézavým Hrnečku, vař! (2022, Argo, Muriel 2022), který ozvláštňuje příběhy tradičních pohádkových postav superhrdinskými prvky.
Dalším superhrdinům – v komiksu Supro: Hrdinové na dluh (2023, Crew) – vdechla život coby scenáristka Štěpánka Jislová, jedna z nejvýraznějších českých komiksových kreslířek poslední doby. Úspěšně tvoří pro dospělé publikum (Bez vlasů, Srdcovka), ale své nápady a hravost uplatnila i v komiksovém průvodci po českých příslovích, nazvaném Přeřekadla (2021, Meander). Jako kreslířka Jislová přispěla také do kategorie historických komiksů, které se orientují na široké spektrum čtenářů a popularizují československé dějiny – kromě Milady Horákové Jislové a Zdeňka Ležáka (2020, Argo) sem patří například Trikolora Martina Šinkovského (2019, Albatros) nebo Štefánik Gabriely Kyselové a Michala Baláže (2021, Labyrint).
Dystopii a sci-fi pro mládež v českém komiksu reprezentuje trilogie William a Meriwether (Labyrint) scenáristky Taťány Rubášové a výtvarníka Jindřicha Janíčka. V Podivuhodné robotí expedici (2016), která byla zařazena do výběru The White Ravens, podnikají dva roboti výpravu po zaniklých Spojených státech a přitom nacházejí pozůstatky lidské přítomnosti. V následujících dílech Neočekávaný robotí exodus (2019) a Strastiplná robotí existence (2023) se přidávají existenciální témata související s lidskou civilizací, ekologií a etikou. Celou trilogii osvěžuje vyvážený humor a důraz se postupně přesouvá na hledání vlastního místa ve světě i podstaty přátelství. Tvůrčí přístup Jindřicha Janíčka (ilustrátor roku 2022 oceněný Czech Grand Design) díky kombinaci meziválečné tradice a moderní vizuální lehkosti zdařile aktualizuje dobrodružný žánr, což přesvědčivě funguje jak v jeho oceňovaných autorských komiksech převážně pro dospělé publikum (B jako běžec, Na západ severozápadní linkou), tak ve výtvarných doprovodech překladových i domácích titulů (např. Bitva o diamant Báry Dočkalové).
Dobrým příkladem zdařilé spolupráce talentovaného výtvarníka a zkušeného textaře je mj. i zábavný komiks Tibbles (2021, Meander, Muriel 2021) Davida Dolenského a Michala Šandy. S jemnou ekologickou pointou vypráví příběh kočičího (anti)hrdiny, který se spolu se svým pánem odstěhoval na ostrov, kde objevili nový ptačí druh. Než se ovšem na místo sjedou ornitologové, kocour všechny zástupce ptačího druhu vyhubí. Doplňme, že o ohleduplnosti a vztahu k přírodě pojednávají i další Dolenského (nekomiksové) knihy, debut Rufus zálesák (2020, Baobab) i volné pokračování příběhu tohoto svérázného šlachovitého muže s názvem Rufus rybaří (2023, Baobab, text Jaroslav Tvrdoň).
Hravá poetika i jazykové hříčky
Tradici rýmované poezie pro děti v současné době pěstují především Robin Král, Radek Malý a Ester Stará. S hravou poetikou básníka, překladatele a autora písňových textů Robina Krále se mohou dětští čtenáři setkat bezmála ve čtyřech desítkách knižních titulů, mezi kterými převažují leporela. Své nejvýraznější básnické počiny spojuje s nakladatelstvím Běžíliška, kde také svoji úspěšnou básnickou dráhu odstartoval, a sice prostorovým leporelem Ferdinande! o netopýřích kamarádech, které ilustrovala Andrea Tachezy (2013, Zlatá stuha za výtvarnou část, čestná listina IBBY). Za sbírku Vynálezárium (2015, il. Jana Hrušková), v níž hravě propojil svět vynálezů a literární teorie (vybrané básnické formy jako třeba kaligram, rondel či rispet naplnil po obsahové stránce popisem 53 lidských vynálezů), získal ceny Magnesia Litera a Zlatá stuha. Mezi jeho další úspěšné tituly patří Řez kočkou (2018 a 2024, il. Tereza Vostradovská), výpravná encyklopedie Pozor doktor! (2018, il. Nikola Logosová), oslavná básnická skladba Ať žije královna! (2024, Knižní stezka k dětem, il. Barbora Burianová) nebo leporela vydávaná v nakladatelství Meander, z nichž za všechny jmenujme to nejrozsáhlejší – unikátně umělecky pojednané rozkládací leporelo Na pouti (2024, Meander, il. Andrea Tachezy).
Básník a překladatel z němčiny Radek Malý rovněž vydává poezii pro děti v nakladatelství Běžíliška (v edici Mikroliška pro nejmenší čtenáře a dále např. leporelo Devět plchů v pelechu, 2016 či obrázkovou knížku Ztráty a nálezy, 2024, obojí il. A. Tachezy), Meander (leporela a reprinty úspěšných titulů Kam až smí smích 2009 a 2015 či Poetický slovníček dětem v příkladech, 2012 a 2023) a Albatros (Všelijaké řečičky pro kluky a holčičky, 2017, il. Alžběta Skálová, Pohlednice z nespatřených měst, 2022, il. Jan Laštovička), kde se však v posledních letech prosadil především úspěšnými naučnými tituly (Atlas vyhubených živočichů, 2019; Atlas ohrožených živočichů, 2020; Atlas prehistorických živočichů, 2024).
Hravé básně Ester Staré, zkušené a oceňované autorky knih pro děti v tom nejlepším slova smyslu pobaví i poučí. S vtipnou rýmovanou pointou veršuje nejen pro čtenáře školního věku (Každý bulí nad cibulí, 2017, Paseka), ale také o dopravních prostředcích a zvířatech pro nejmenší (ručně vyráběné artové knihy nakladatelství POP-PAP: Jedéééém! 2018; Meky mek! 2022; O zzzvědavé včele Elle, 2024). Zkušená speciální pedagožka a logopedka je také autorkou řady didaktických publikací i pohádkových knih, jež pomáhají rozvíjet čtenářské a komunikační dovednosti (Největší přání, 2017, 65. pole; Šedík a Bubi, 2019, Pikola, zařazení do výběru The White Ravens).
Vnímat smysl i nesmysl okolního světa
Pomíjivosti, křehkosti i všednosti věcí si všímá básník Petr Borkovec v leporelech nazvaných Věci našeho života (2017, Cesta domů, il. Adriana Skálová) a Věci, které ztrácíme (2020, 2023, Meander, il. Petra Josefína Stibitzová). „Tajemným bytostem mezi 12. až 18. rokem“ věnoval „snový herbář“ Modrá agáve (2021, Baobab) doprovázející obrazové album výtvarnice Michaely Kukovičové. Roku 2024 vyšly v nakl. Běžíliška v souborném vydání pod titulem Ledňáček jsou modré mokré holínky (2024) Borkovcovy básnické svazky Všechno je to na zahradě (2013), O čem sní (2016) i bilanční sbírka Každá věc má něco společného se štěstím (2019) s nově publikovanou skladbou Benjamin Murka.
Novější nonsensovou poezii Daniely Fischerové zahrnují sbírky Tetovaná teta (2015, Meander, il. Jaromír Plachý) a Ochechule s ukulele (2018, il. Jakub Kouřil), humorně reflektující dětskou zkušenost s moderním i pohádkovým světem. Půvabně zvukomalebné rýmovačky a slovní hříčky této zavedené autorky píšící jak pro děti, tak pro dospělé nalezneme také v několika svazcích edice Repolelo, vydávané od roku 2019 nakladatelstvím Meander (Plác! Tác! Bác!, Nevídaná podívaná, Tramvaj letí či Devět tet jde na výlet).
Tato pozoruhodná ediční řada dnes čítá na šest desítek titulů a vyniká kreativním spojením zejména mladých výtvarných talentů (Jakub Bachorík, Anna Kulíčková) s etablovanými českými básníky (Ivan Wernisch, Michal Šanda, Ivan Binar, Robin Král). Některé svazky prezentují inovativně ilustrované lidové hádanky či říkadla (Kalamajka mik mik mik Ester Nemjó, Co to? Zuzany Čupové), jiné jsou zcela bez textu (Hubert se vzteká či Karla pláče Nikoly Hoření, Naše prasátko Jaromíra Plachého), zastoupeny jsou také knihy autorské, jejichž textová i výtvarná podoba je dílem jedné umělkyně (Tereza Marianová). Výjimečným počinem edice je bilingvní romsko-česká pohádka Vařená vejce – Tade jandre (2024, v koedici s nakl. Kher, il. Zuzana Mašková) o Romovi, který přechytračil chamtivého sedláka.
Jmenovat bychom mohly ještě další pozoruhodné tituly – formát přehledového článku z podstaty neumožňuje podat obraz sledovaného předmětu v úplnosti. Cílem bylo především poukázat na pestrost a šíři nabídky a zároveň u konkrétních knižních počinů připomenout i jejich mezinárodní ohlasy a úspěchy (The White Ravens, IBBY, Bologna Children´s Book Fair), jež potvrzují, že čeští tvůrci mají co nabídnout i zahraničnímu publiku – především proto, že dokáží citlivě a originálně reagovat na svět, v němž dnešní děti vyrůstají, a přitom vědomě vycházejí ze silných tradic, na nichž česká literatura pro děti a mládež stojí. Po bok literárních matadorů se do čtenářského povědomí zapisuje výrazná mladá generace a sdílený literární prostor je tak po stránce autorské, jazykové, žánrové i tematické stále rozmanitější.
Jitka Nešporová (1982) je germanobohemistka, překladatelka, redaktorka a literární publicistka. V roce 2014 obhájila na FF UK disertační práci o překladatelském díle Ludvíka Kundery. Věnuje se překladu německojazyčné beletrie (Nora Bossong, Catalin Dorian Florescu, Vea Kaiser, Angelika Overath, Norbert Scheuer), příležitostně na toto téma také přednáší. Dlouhodobě spolupracuje s časopisem iLiteratura, zaměřuje se na německy psanou literaturu a tvorbu pro děti a mládež. Od r. 2019 je spoluautorkou katalogu Nejlepší knihy dětem, od r. 2023 působila jako koordinátorka literárního programu Rakouského kulturního fóra v Praze.
Kamila Drahoňovská (1989) je redaktorka, korektorka a literární publicistka. Vystudovala historicko-literární studia na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice a český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se především současnou českou prózou a literaturou pro děti a mládež. Pravidelně přispívá do časopisu iLiteratura, kde od roku 2018 působí jako editorka a od konce roku 2023 jako redaktorka sekce literatury pro děti a mládež. Jako externí redaktorka a korektorka spolupracuje s různými nakladateli.
Článek recenzovala PhDr. Jana Čeňková, Ph.D. Původně byl publikován na webu Českého literárního centra.