Šest dní živého kreslení v pavilonu čestného hosta na Frankfurtském knižním veletrhu

O studiu drawETC.

Studio drawETC. založil v roce 2002 ilustrátor Vladimír Strejček — jako první ilustrátorské studio svého druhu v Česku. Za víc než dvacet let se z něj stal přístav: kmenový tým, ateliér v centru Prahy a téměř stovka spolupracujících kreslířek a kreslířů, animátorek a animátorů, které spojuje zájem o užitou ilustraci. Kotví tu začínající i zavedení autoři a autorky — studio jim shání práci, vyjednává podmínky, provází je zadáním i termínem, poskytuje produkční podporu a zázemí. Vlastní soutěží RAW (Raw Art Wrestling) otevírá dveře těm, které ještě nikdo nezná. Ročně jím projde kolem tří set zakázek, od redakční a komiksové ilustrace přes character design až po muraly a kompletní vizuální identity.

Ve Frankfurtu drawETC. produkčně zajišťuje sekci živého kreslení: s vybranými autorkami a autory spolupracuje na přípravě, technických zkouškách, zapojení robotického tiskového systému Wall Ink a doprovází autorstvo u Mural Art Wall po celou dobu veletrhu. Autoři a autorky přijíždějí kreslit — o všechno ostatní se stará tým studia drawETC.

Přehled autorek a autorů:

BYLO A JE — Mikuláš Podprocký

Živě u stěny: úterý 6. října, 12:00–13:00 (tisková konference) a 18:30–20:00 (slavnostní zahájení)

mural art, kombinovaná technika: wall print (Wall Ink) a živá kresba · 6 × 3 m · 2026 · Out of Canvas

„Sednu k papíru a začnu skicovat. Co by tak mohlo fungovat na té zdi? Šest krát tři metry. Začínám kreslit mořské příšery. Nevím proč. Pravěké. No jasně — Zdeněk Burian. Toho mám v hlavě pořád. A ty příšery stejně byly i tady. U nás. Proháněly jiné tvory možná právě tam, kde je dnes Praha.

„Až později, na jejich kostrách, se zvedlo to známé pobřeží. Ale mamuta a Venuši tam ještě dám! Vždyť to jsme přece taky byli my! Z hlubin pravěku se pak pomalu zvedají útesy naší historie. Rytíři a uťaté hlavy. Pořád dokola. Samozřejmě že jde o zjednodušení, omlouvám se za něj. Ale metry čtvereční rychle mizí. Státnost úplně na vrcholku. A ještě nějaký maják, abychom byli vidět. Aby k nám lidé našli cestu. Takže díky, Vašku. Díky, mnozí další.

„Ještě snad dokreslím nějaká letadla. To já musím vždycky. A je to.“

Vychází z paleoartu Zdeňka Buriana (1905–1981), jehož rekonstrukce pravěkého života utvářely představu několika generací o dávné minulosti. Venuše odkazuje k věstonické sošce, nejstaršímu keramickému zobrazení lidské postavy na světě.

Z díla: Winton nebyl sám (Argo, 2024; tři ceny Muriel, z toho za nejlepší kresbu), Divočina a Divočina II: Exodus (Argo, 2013 a 2018), Těžká rozhodnutí (Argo a Paměť národa, 2025). Jako art director stojí za vizuálním stylem počítačové hry Kingdom Come: Deliverance, vydané ve více než dvaceti jazykových mutacích.

DE-EVOLUCE — Stanislav Setinský

Živě u stěny: středa 7. října, 11:00–12:30 a 14:30–16:00

mural art, kombinovaná technika: wall print (Wall Ink) a živá kresba · 6 × 3 m · 2026 · Out of Canvas

„Uf, to je ale hic!“ Za mužem město, komíny kouří, motor ještě chladne. Nechá auto na břehu a jde se zchladit. S každým krokem do vody se začíná proměňovat — mění se vzpřímená chůze, povrch těla, tvary končetin morfují. Než dojde tam, kde už se nedá stát, je z něj zase tvor, který moře nikdy neopustil.

Setinský vnímá břeh moře jako příležitost podívat se, odkud jsme přišli — a hraje si tak se skutečností, že území dnešního Česka bylo kdysi dnem skutečného moře. Moře už dnes v Česku nemáme. Paměť po něm ale nezmizela. Stačí horký den a příležitost zanořit se do jejích hlubin. Návrat je tu zároveň úlevou: od horka, od města, od všeho, co člověk za ty miliony let stihl.

Vychází z geologické historie českého území, které bylo opakovaně dnem moře — z téhož faktu čerpá i názvosloví zón celého pavilonu.

Z díla: Transport za věčnost (Baobab, 2017), To je Jeruzalém (Baobab, 2019), Labyrint nedokončených setkání (Baobab, 2020), Odsunuté děti (Post Bellum, 2021) a krátký komiks Tady to smrdí jako čert! oceněný cenou Muriel za rok 2021.

ŽABKA — Karel Osoha

Živě u stěny: čtvrtek 8. října, 11:00–12:30 a 14:30 – 16:00

mural art, kombinovaná technika: wall print (Wall Ink) a živá kresba · 6 × 3 m · 2026 · Out of Canvas

Krátká komiksová sekvence se dvěma mladými hochy, prozkoumávající prostředí, které se pozorujícím vyjeví až před koncem.

„Dílo odkazuje na českou tradici dobrodružných komiksů, zejména těch pro mladé chlapce, z prostředí přírody i města. Komiksy jako Rychlé šípy nebo Svorní gambusíni sice měly často edukativní nebo formovací účel, ale mně na nich utkvěla především atmosféra kreseb, humor a výzva k představování si vlastních dobrodružství.“

Rychlé šípy (od roku 1938, scénář Jaroslav Foglar, kresba Jan Fischer) a Svorní gambusíni patří ke klasice českého dobrodružného komiksu pro mládež; oba tituly vycházely na pokračování v časopisech a formovaly celé čtenářské generace.

Z díla: Češi 1948: Jak se KSČ chopila moci (Mladá fronta, 2016; Muriel za nejlepší kresbu), trilogie Návrat Krále Šumavy (Labyrint, 2018–2020), Prašina: Křídový panáček (Paseka, 2022–2023; Muriel za nejlepší kresbu), Na dosah (Labyrint, 2025).

R.U.R. — Kateřina Čupová

Živě u stěny: pátek 9. října, 11:00–12:30 a 14:30–16:00

mural art, kombinovaná technika: wall print (Wall Ink) a živá kresba · 6 × 3 m · 2026 · Out of Canvas

„Motivem mé kresby je poslední obraz z divadelní hry R.U.R., kterou jsem zpracovávala do komiksové podoby. Je to obraz zaniklého světa, rozpadlé továrny na odlehlém ostrově, skrz kterou — a díky které — bují nový život. Alquist, poslední člověk na ostrově, sedí před továrnou a za asistence psa chytá ryby.

„Moře je naprosto klidné, v ostrém kontrastu s továrnou a bujícím pralesem. Je zde symbolem odloučení a samoty, zároveň je v něm zdroj obživy a naděje na nový život. Kresba je doplněna originálním textem ze hry, monologem Alquista. Obrací se v něm ke svým mrtvým kamarádům, kteří s velkými sny drželi továrnu v provozu před jejím zánikem.“

Vychází z vlastní komiksové adaptace Čapkovy hry R.U.R. (Argo, 2020, Zlatá stuha za nejlepší komiks roku), která vyšla v osmi zemích. Právě v této hře zaznělo v roce 1920 poprvé slovo robot.

Z díla: R.U.R. (Argo, 2020; Zlatá stuha) vyšlo v osmi zemích — anglicky u Rosarium Publishing (2024, přel. Julie Nováková), dále francouzsky, španělsky, italsky, turecky, korejsky, arabsky a albánsky. Hrnečku, vař! (Argo, 2022; Muriel) vyšlo francouzsky u Glénat a španělsky u Malpaso.

DÍVKA NA POBŘEŽÍ — Štěpánka Jislová

mural art, kombinovaná technika: wall print (Wall Ink) a živá kresba · 6 × 3 m · 2026 · Out of Canvas

Štěpánka Jislová kreslí o tom, o čem se mlčí — o duševním zdraví, těle a ženské zkušenosti. Ve svém motivu pro Mural Art, realizovaný ve Frankfurtu propojuje témata, kterým se dlouhodobě věnuje a zasazuje je na pobřeží, které může symbolizovat neustálý pohyb a tedy změnu v tom, co lze prožívat. Autobiografická Srdcovka o vztazích, traumatu a uzdravování získala cenu Muriel za nejlepší komiksovou knihu i scénář a v roce 2025 vyšla anglicky jako Heartcore; komiks Bez vlasů, který nakreslila podle vyprávění Terezy Drahoňovské, otevřel téma ztráty vlasů a identity a Muriela získal také. Je spoluzakladatelkou české pobočky Laydeez Do Comics. Na stěnu ve Frankfurtu přináší Dívku na pobřeží a motiv lodiček — obraz cesty i odpoutání, který rezonuje s pobřežní metaforou celého pavilonu.

Živě u stěny: sobota 10. října, 11:00 – 12:30 a 14:30–16:00

Autorka se dlouhodobě věnuje tématu duševního zdraví a ženské zkušenosti s vlastním tělem — autobiografická Srdcovka (Paseka, 2023) vyšla v roce 2025 anglicky jako Heartcore, komiks Bez vlasů (2020) nakreslila podle vyprávění Terezy Drahoňovské.

Z díla: Srdcovka (Paseka, 2023; Muriel za nejlepší komiksovou knihu i scénář) vyšla anglicky jako Heartcore (Graphic Mundi, 2025, přel. Martha Kuhlman). Bez vlasů (Paseka, 2020; Muriel) vyšla ve stejném roce také anglicky jako Bald, kresba podle vyprávění Terezy Drahoňovské.

PLÁŽ — Lucie Lomová

mural art, kombinovaná technika: wall print (Wall Ink) a živá kresba · 6 × 3 m · 2026

„Písek pěkně hřál do chodidel, teď na konci září už nebyl tak rozpálený jako v srpnu, kdy tu byl naposledy. Rozhlížel se po pláži. Ta zvěst se musela rozkřiknout, zdálo se mu, že je tu o trochu víc lidí než minule. Nikoho známého neviděl. Povědomá mu byla jen ta holčička, která se zase marně pokoušela ze suchého písku postavit hrad. No jo, naděje umírá poslední.“

Živě u stěny: neděle 11. října, 10:30–12:00 a 13:00–14:30

Úryvek z imaginární povídky, napsaný pro Frankfurt pro tento obraz. Lomová píše a kreslí komiksy pro děti i dospělé, její knihy vycházejí také v cizině. 

Z díla: Divoši (Labyrint, 2011, francouzsky Les Sauvages, Actes sud, 2011, německy Die Wilden, Bahoe books, 2020, anglicky Savages (Centrala, 2023) a polsky. Anna chce skočit (Meander, 2007) vyšla nejprve francouzsky jako Anna en cavale (Actes sud, 2006). Posledně vydaný komiksový deník Každý den je nový (Labyrint, 2022) získal dvě ceny Muriel.

Kreslířský tým drawETC. u Mural Art Wall

Mural Art autorek a autorů vzniká za produkční a kreslířské pomoci zkušené dvojice ze studia drawETC. – Karla Cettla a Troy. Oba mají dlouhodobou zkušenost s realizací Mural Artu, přenosem motivů do jiných měřítek, digitálními i analogovými technikami a jejich kombinací. Každý z nich má výrazný osobitý styl, ale díky mnohaleté práci s užitou ilustrací je jejich velkou předností také stylová flexibilita, která jim umožňuje podpořit a doplnit různé autorské rukopisy. Karel a Troy budou doprovázet jednotlivé autorky a autory během jejich živých vstupů a rozvíjet kresbu i mezi nimi.

KAREL CETTL

Ilustrátor, scénograf a režisér

Vystudoval paleontologii a geobiologii na Univerzitě Karlově, k drawETC. se přidal v roce 2016 poté, co se zúčastnil studiové soutěže RAW. Jeho tvorba se plynule pohybuje mezi tiskem, jevištěm a plátnem: ilustroval pro výstavy Národního muzea a časopis ABC, navrhoval mural art pro seriál Arcane od Netflixu a storyboardy pro videoklip kapely MUSE. Jeho kresby formovaly scénografii baletní pohádky Národního divadla Slunečník, Měsíčník a Větrník a imerzivní instalace The Grief of Misfit Cathedrals byla k vidění v Kunsthalle Praha. Aktuálně se pohybuje na pomezí 2D a 3D a experimentuje s fotogrammetrií a motion capture.

Ve volném čase: pozorování mraků, filmy, hádky o víně, pivo s přáteli.

TROY 

Ilustrátorka

Žije a pracuje v Praze, kresbě a malbě se věnuje od dětství a vystudovala Střední uměleckou školu grafickou v Jihlavě, kde její tvorba tíhla k ilustraci a komiksu. Profesně se zaměřuje na digitál, ve volném čase experimentuje s tradičními technikami. Je univerzálka — stejně dobře si rozumí se storyboardy, character designem i hotovými vizuály. Za sebou má edukativní seriál Kyber tabu pro TV Nova, mural art Pocta letcům RAF Vybíralova, vizuální identitu charitativní organizace Fuck Cancer i storyboardy pro Netflix a Apple TV+. V soukromé tvorbě ji táhne ke kresebným cestovatelským zápiskům, k věcem morbidním i rozkošným vedle sebe a k válečným tématům — včetně charitativních projektů na podporu Ukrajiny.

Ve volném čase: kočky, kvéry, pokémoni, PC hry.