Co považujete za svůj dosavadní největší profesní úspěch?
Lidé často říkají, že úspěch je cesta, nikoli cíl. A já s tím souhlasím. Pro mě je úspěch založení Asterics Agents, spolupráce s týmem, kterého si hluboce vážím, a otevírání dveří katalánské literatuře v zahraničí. A navíc možnost sdílet znalosti, které jsem během let získala, se studenty magisterského programu pro vydavatele a s kolegy z celého světa — podobně jako v tomhle případě. Navštívit Prahu a sdílet své zkušenosti s českými vydavateli je opravdu obohacující.
Pokud jde o českou literaturu, s jakými jmény nebo tituly jste se v poslední době setkala?
Je těžké někoho jmenovat, aniž by někdo jiný zůstal nevyhnutelně opomenutý. Nejsem žádná odbornice, ale moje seznámení s českou literaturou samozřejmě proběhlo prostřednictvím českých autorů, kteří byli přeloženi do katalánštiny: Kundera, Hrabal (možná jeden z mých nejoblíbenějších), Čapek, Hašek. Zmiňuji to kvůli tomu, že rozhodnutí, které české autory si přečtu jako první, nezáleželo zcela na mě – rozhodli za mě vydavatelé. To oni představují kanál nebo okno, které zve čtenáře k objevování nových hlasů. Sledováním vydavatelů, kterým důvěřuji, jsem nedávno objevila Viktorie Hanišovou a její knihu Rekonstrukce. A pak je tady samozřejmě Kafka, i když jeho případ je složitější kvůli otázce literárního jazyka. Můj otec přeložil do katalánštiny jeho Dopis otci, takže u nás doma byl Kafka vždy přítomný. Máme několik vydání jeho děl.
Zaujala vás během vaší návštěvy Česka nějaká konkrétní kniha?
Během své poslední návštěvy jsem strávila několik hodin ve dvou velkých knihkupectvích v Brně a v Praze. Protože neumím česky, hledala jsem různé vydavatele, jak ty, které znám, tak ty, které neznám. Dívala jsem se, jaké druhy knih vydávají – přestože jsem literární agentka a snažím se mít přehled o tom, co vydavatelé dělají, získat přehled jenom z internetu je mnohem těžší. Velmi na mě zapůsobila kvalita tisku: povrchová úprava a vazba. Vím, že Česká republika má pověst země s vynikajícími tiskárnami, ale i tak mě to překvapilo. Nakonec jsem si vybrala několik knih pro své studenty a útlou knížku Zahradníkův rok od bratří Čapků jako suvenýr z cesty.
Uspět s českým titulem, zejména na větších trzích, je celkem výzva. Máte radu, jak zvýšit šance na úspěch?
Česká literatura je známá po celém světě a těší se dobré pověsti, ale to pravděpodobně mluvíme o klasice. V Katalánsku máme tak trochu „svoji“ Češku, spisovatelku a překladatelku Moniku Zgustovou, která významně přispěla k šíření české literatury v katalánštině i ve španělštině. Dobrý ambasador může někdy při propagaci literatury skutečně odvést vynikající práci. Nyní je zřejmě potřeba přesvědčit mezinárodní vydavatele o kvalitě současné české literatury. Klasici jsou úžasní, ale existuje nová generace spisovatelů, kteří si vedou velmi dobře a vydavatelé se to potřebují dozvědět.
V agentuře Asterisc Agents – a teď vám prozradím malou novinku – doufáme, že k této propagaci ve španělštině, katalánštině, portugalštině, baskičtině a galicijštině přispějeme, protože jsme právě podepsali smlouvu s agenturou Pluh a budeme zastupovat díla jejich autorů. Máme z této nové spolupráce radost a doufáme, že to bude úspěch.
Na co konkrétně doporučujete zaměřit se při prezentaci knih zahraničním vydavatelstvím?
Ach, to je velmi složitá otázka, na kterou existuje mnoho odpovědí. Vlastně na to obvykle potřebuji čtyři hodiny – tak dlouhé bývají mé workshopy. Příště přijďte, pokud se bude nějaký další konat, haha!
Co se prodává nejlépe?
Zde se uchýlím ke klišé, protože se domnívám, že každá země má jiné reálie, i když existuje jasná globální standardizace, díky které jsme si všichni podobní. Ale jako vždy se lépe prodává žánrová literatura, protože je snazší ji vysvětlit a má stálé čtenáře, jejichž počet se možná zvyšuje. Když máte literární dílo, které je vynikající, ale nemá jasnou zápletku, a můžete jen říct „Je to úžasné, ale musíte si to přečíst, abyste tomu porozuměli“, je to problém. Při prodeji je prezentace zásadní a kvalitní literaturu opravdu nelze vysvětlit. Jak vysvětlíte básníka? Ale nabyla jsem dojmu, že v České republice je velký zájem o fantasy (a všechny její podžánry) a také o detektivky a horory. Zaujal mě také humor. Myslím, že v tomhle směru jste celkem originální – i když humor se špatně přenáší!
Dobře fungují také ilustrované dětské knihy a ve stále větší míře i knihy z oblasti literatury faktu, ve kterých se děti učí a zároveň baví.
Nakolik je dnes pro autorstvo nezbytné mít literárního agenta nebo agentku? A co doporučujete těm, kteří hledají spolehlivé zastoupení v zahraničí?
Je možné uspět i bez literárního agenta. Vlastně by ani nebylo možné, aby měl každý spisovatel svého agenta. Pokud autor nemá žádnou agenturu, doporučuji najít vydavatele, který se dobře stará o mezinárodní práva svých autorů a podporuje překlady jejich děl. Někdy je malé nakladatelství s nadšeným redaktorem, který se snaží propagovat knihy v zahraničí, lepší než větší nakladatelství, které sice platí vyšší zálohy, ale vydává tolik titulů, že nemá čas věnovat se vašemu textu na mezinárodní úrovni.
Pro mě jako agentku by bylo obtížné pracovat s český autorem, protože nerozumím jazyku, ani nemám dostatečné kulturní a literární povědomí o vaší zemi. Nemohla bych tedy opravdu zhodnotit, co držím v ruce. Nemohla bych s nimi diskutovat o stylu, zápletce, kontextu... A to by bylo velice obtížné. A přesně to dělám s autory, se kterými spolupracuji. Chápu, že některé autory může lákat představa mezinárodního agenta, ale v ideálním případě by měli spolupracovat s někým, kdo rozumí jejich práci a může je vést v jejich profesní kariéře. Myslím si, že je důležité podporovat vznik dalších agentur v zemi a budovat přesvědčení, že to může fungovat. Asterisc Agents je jasným příkladem: spolupracujeme výhradně s katalánskými spisovateli, kteří píšou v katalánštině, menšinovém jazyce s relativně malým potenciálním čtenářstvem. Ale přesto jsme tady, pracujeme a exportujeme naše autory čtenářům po celém světě.
Rozhovor s literární agentkou Carlotou Torrents vedla Karolína Tomečková.