Petr Hruška

(nar. 1964) je básník a literární historik žijící v Ostravě. Jeho básně získaly řadu českých i mezinárodních ocenění včetně Státní cena za literaturu za sbírku Darmata (2012) a Magnesii Literu za nejnovější básnickou sbírku Spatřil jsem svou tvář (2022), rozsáhlou meditaci inspirovanou cestou Fernãa de Magalhãese kolem světa, která byla přeložena mimo jiné do angličtiny a němčiny. V němčině mu dále již dříve vyšly dva výbory z díla: Jarek anrufen (Toni Pongratz 2008, přeložil Reiner Kunze) a Irgendwohin nach Haus (Azur 2019, přeložila Martina Lisa). Petr Hruška píše také scénáře, vydává literární časopis, spolupořádá literární akce a festivaly a aktivně se zapojuje do občanských iniciativ za ochranu životního prostředí a kulturních památek ve svém regionu. Věnuje se rovněž psaní povídek, sloupků a esejů, které byly shromážděny ve sbírce V závalu (2020). Působí v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky v Praze, kde se specializuje na poezii od 20. století po současnost, a je autorem odborných studií a knih o české poezii.

Díla přeložena do: angličtiny, francouzštiny, němčiny, polštiny, italštiny, maďarštiny, rumunštiny, chorvatšiny, srbštiny, slovinštiny a bosenštiny.

Foto: Jan Bartoš