Co obnáší vaše práce literární agentky?
Práce je to hodně a odehrává se v několika oblastech, které bych mohla shrnout takto: oblast kreativní, oblast jednání s lidmi a oblast administrace. Kreativní část mé práce spočívá ve výběru titulů, které zastupuji, v promýšlení, jak je strategicky nabízet, a v přípravě materiálů k prezentaci, většinou v angličtině, někdy paralelně i v němčině.
Následuje fáze nabízení, tedy komunikativní práce. Ta probíhá jednak na mezinárodních veletrzích, kde vedu předem domluvené rozhovory s vydavateli z různých zemí, a také v rozesílání informací a materiálů e-mailem vydavatelům, se kterými jsem už dříve navázala kontakt. Když je některý titul vážně ve hře, často je třeba s vydavatelstvím i telefonovat, aby se vyjasnily detaily. Pouhé posílání mailů nikam moc nevede, lepší je znát vydavatele osobně. Síť kontaktů se během let rozšiřuje a neustále aktualizuje. Kromě toho komunikuji i s překladateli a samozřejmě s autory, které zastupuji.
A když dorazí konkrétní nabídka ze zahraničí k překladu?
Když k takovému úspěchu dojde, nastupuje část administrativní: vyjednávání podmínek vydání, příprava smluv, nakonec pak aktivity ohledně dodržení smluvních podmínek. Vedle všech těchto prací je třeba také pravidelně aktualizovat a upravovat webovou stránku agentury.
Jaké schopnosti a dovednosti jsou potřeba pro práci v oblasti literární agentáže?
Především je potřeba mít dobrou ruku při výběru titulů, které mají potenciál v zahraničí. Musím znát aktuální literární trendy, ale také programové profily jednotlivých vydavatelství, a nabízet pouze takové tituly, které se dobře hodí a mohou „zabrat“. Z hlediska vydavatele je práce agentky servis, který mu ulehčuje orientaci v záplavě titulů soupeřících o jeho pozornost.
V komunikaci s vydavateli potřebuji hodně trpělivosti, vytrvalosti a schopnost překonat neúspěchy. Nemohu přímo zajistit vydání titulu v zahraničí, ale mohu vybrané tituly co nejlépe prezentovat a starat se o to, aby je vydavatelé při výběru budoucích publikací brali v potaz.
Česká literatura se v zahraničí setkává s bezbřehou konkurencí
Když odhlédneme od pozitiv – s jakými největšími výzvami se ve své práci potýkáte a jak je zvládáte?
Česká literatura není v popředí zájmu zahraničních vydavatelů. Málokdy se stane, že se zahraniční vydavatel sám od sebe ohlásí, nebo že by se více vydavatelství v jedné zemi zajímalo o stejný český titul. Musím se znovu a znovu připomínat s již nabídnutými tituly – dlouhé měsíce, někdy i roky. V některých případech komunikuji a jednám bez výsledku, a to je potřeba vydržet.
Dále je třeba si uvědomit, že literární agentáž zaměřená na českou literaturu není činností orientovanou na zisk. Agentky a agenti, kteří propagují českou literaturu v zahraničí, jsou buď napojeni na vydavatelství, pro která pracují, nebo musí mít vedle agentury jiný způsob obživy. Co je motivací? Především radost z kvalitní literatury.
Co činí prosazení české literatury v zahraničí tak obtížným?
Česká literatura se v zahraničí setkává s bezbřehou konkurencí. Mezinárodní nabídka, ze které mohou vydavatelé vybírat, je obrovská. Stačí jen zajít na veletrhu ve Frankfurtu do Literary Agents Centre, kde agenti a agentky z celého světa komunikují s vydavateli: u stovek stolků se zaujatě hovoří, gestikuluje, listuje v katalozích.
Agent zastupující českou literaturu, ví, že musí bojovat o pozornost vydavatelů podstatně více než například agent, který nabízí literaturu anglickojazyčnou. Čeština nepatří mezi jazyky, které by globální knižní trh preferoval. S tím souvisí také to, že ve více jazycích chybí překladatelé z češtiny. Je smutné, když právě toto je důvodem, proč česká beletrie či literatura pro mládež v některých zemích nemá šanci.
Jaké proměny a trendy v zájmu o českou literaturu jste zaznamenala v posledních letech? Co dnes zahraniční nakladatelství nejčastěji hledají?
Literární svět se neustále vyvíjí a mění – některé trendy vznikají a zanikají, jiné jsou dlouhodobější. Za deset let, co provozuji svou agenturu, mohu říct, že v oblasti beletrie je zájem především o témata z pera autorek, které vyprávějí o současném životě ze svého ženského pohledu. Témata týkající se přírody a životního prostředí také přitahují pozornost. Především ale musí jít o silný příběh, který něčím vyniká. Ať už je to inovativní způsob psaní, neotřelý aspekt nebo vyprávění, které čtenáře naprosto pohltí. V poslední době si všímám, že vydavatelé hledají takzvanou feel-good literaturu pro dobrou náladu. Temná témata je odrazují. Také se často ptají po kratších novelách. U titulů, které mají velký objem, jsou váhavější.
Být hostující zemí je velká pocta
Zaznamenáváte rostoucí zájem o českou literaturu v souvislosti s blížícím se hostováním Česka na Frankfurtském knižním veletrhu 2026?
Ano, zájem vzrostl, zejména u německojazyčných vydavatelství, která si slibují zvýšenou mediální pozornost pro české tituly v rámci této události. Nemalou roli hraje také zřetelně navýšená finanční podpora stran Ministerstva kultury s ohledem na Frankfurt 2026.
Být hostující zemí je velká pocta. Vlna zvýšeného vnímání české literatury v zahraničí je znát už nyní. V jejím důsledku budou evropští čtenáři pravděpodobně spíše ochotní kupovat české tituly v překladu než jindy. Silnější prodeje by pak mohly vést k zájmu zahraničních vydavatelů i v následujících letech. Je tedy potřeba v propagaci české literatury pokračovat i nadále, což je náročný úkol vyžadující spolupráci mnoha aktérů.
Jak důležitá je pro úspěšný prodej české knihy její předchozí pozitivní čtenářská odezva v Česku?
Velmi důležitá. Zahraniční vydavatelé obvykle hledají nadprůměrná, vynikající díla a chtějí slyšet jasné argumenty, proč by měli vydat právě tu konkrétní knihu. Když mohu poukázat na to, že kniha získala prestižní ocenění, stala se bestsellerem nebo má skvělé recenze, značně to zvyšuje její šance na vydání v překladu.
Máte příklad konkrétního titulu, kterému se podařilo prorazit v zahraničí? Co podle vás rozhodlo o jeho úspěchu?
V mé agentuře je to kniha Smrtholka Lucie Faulerové, kterou se během čtyř let podařilo vyvézt do patnácti zemí. Klíčovou událostí pro tento úspěch byla Evropská cena za literaturu, kterou autorka získala v roce 2021. Na takové ocenění vydavatelé v mnoha zemích slyší. Útlý román vypráví příběh traumatizované mladé ženy, která se snaží vyrovnat se smrtí své mladší sestry. Lucie Faulerová vytvořila uměleckou prózu, kde tragické téma umně odlehčuje poetickým jazykem a jemným humorem.
Rozhovor s literární agentkou vedla Karolína Tomečková.