Jaké vlastnosti nebo dovednosti by podle vás měla mít dobrá literární agentka, aby byla úspěšná?
Skvělý agent by měl být komunikativní, diplomatický, dobře organizovaný a spolehlivý. Musí mít přehled o české i zahraniční literární scéně, vědět, co je momentálně v kurzu, a trefit se do vkusu nakladatelů – tedy umět nabídku přesně zacílit, vzbudit zájem a o něj se následně starat, připomínat se a vždy podat pomocnou ruku. Navíc by měl být vášnivým čtenářem, aby svou lásku k textům dokázal přenést i na ostatní.
Každému autorovi je potřeba připravit kvalitní anglické materiály a propagační sheety, včetně přeložených ukázek textu. K tomu se mohou přidat údaje o prodaných právech, oceněních nebo úspěchu knihy na trhu v číslech – pokud jsou tyto informace relevantní i pro zahraniční trh.
Čeští autoři a autorky v zahraničí – co je jejich největší devizou a co naopak bývá překážkou při prodeji práv?
Máme dlouhou tradici kvalitní české prózy a literatury. Velká jména jako Hrabal, Kundera, Škvorecký, Čapek, Klíma, Lustig a Topol jsou v zahraničí velmi dobře známá a pořád rezonují. Česká literatura pořád něco znamená a když se o ni správně staráme, její obraz se může ještě zlepšit. Česká literatura není masovým produktem, jako jsou knihy americké či britské produkce nebo severské detektivky, důraz na „jinakost“ tedy může být klíčový. Jednou z překážek je ale nedostatek překladatelů, kteří by češtinu ovládali na takové úrovni. V některých zemích je snad jen jeden, anebo vůbec žádný.
Když se ohlédnete za posledními roky, jaké trendy sledujete v zájmu o českou literaturu? Mění se to, co zahraniční nakladatelství hledají?
V poslední době roste zájem o ženskou perspektivu, feministická témata a otázky spojené s genderem. Stejně tak se prosazují ženské autorky, které se věnují historické paměti Česka – díky silným ženským postavám a příběhům mají jejich knihy velký osobní i společenský dopad. Česká ilustrátorská škola si drží vysokou prestiž a pravidelně získává ocenění, například na boloňském veletrhu. Komiksy a grafické romány pak představují zajímavý exportní artikl, mezi nimiž vynikají díla Kateřiny Čupové, Štěpánky Jislové a Vojtěcha Maška.
Cítíte, že je o českou literaturu větší zájem v souvislosti s chystaným hostováním Česka na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2026? Jak by se dala tato událost podle vás co nejlépe využít?
Ano, řekla bych, že zájem narůstá. Podobně jako čeští nakladatelé chystají vždy alespoň jednu knihu hostující země na Světě knihy, němečtí nakladatelé se snaží najít tu svou, která by jim nejlépe seděla do portfolia. Pro české autory je to obrovská příležitost – během pár dní se dostanou na veletrhu do povědomí mezinárodního publika, které jinde jen tak nenajdete. I když hned nedojde k prodeji práv, jejich jména zůstanou „v oběhu“ a šance na úspěch se může objevit za rok či dva. Proto je důležité pokračovat v úsilí i po veletrhu a neustále budovat povědomí o české literární scéně.
Jak důležitá je pro úspěšný prodej české knihy její předchozí mediální a čtenářská odezva v Česku? Přihlíží k tomu zahraniční nakladatelství, nebo je pro ně klíčové něco jiného?
Mediální a čtenářská odezva v Česku má velký význam. Když se kniha několikrát dotiskne nebo rychle vyprodá, vypadá to sice skvěle, ale agent se musí spoléhat jen na čísla, která mají váhu i v zahraničí – bestseller se totiž podle země počítá jinak. Často se nechávají překládat tzv. „výkřiky“, tedy úryvky z recenzí, a důležité jsou také shortlisty a nominace na literární ceny.
Jak velkou roli hraje osobní networking na knižních veletrzích? Může dnes literární agentka uspět i bez pravidelné účasti na těchto akcích?
Osobní kontakt otevírá dveře, které email nikdy neotevře. Když si nakladatel zapamatuje agenta nebo nakladatelství díky jasné koncepci a produkci, která mu sedne, česká kniha má mnohem větší šanci. Nezapadne totiž mezi hromadou follow-upů po veletrhu, a potenciální nakladatel se k ní tak bude chtít vrátit a znovu si ji promyslet.
Můžete popsat nějaký konkrétní příběh, kdy se podařilo české knize uspět na zahraničním trhu? Co bylo klíčové pro její úspěch?
V Argu nejvíc zazářila Teorie podivnosti od Pavly Horákové, která v roce 2019 získala Magnesii Literu za prózu. Práva se pak prodala do 12 zemí. Hlavní devizou knihy je jemný chytrý humor a schopnost nahlížet každodennost z nečekaných úhlů. Kniha tematizuje podivnosti, opakování, náhody a má i filozofický rozměr. Jazyk je bohatý, kultivovaný, chytrý a přitom snadno čtivý. Pavla Horáková na zahraničních akcích a veletrzích působí profesionálně, reaguje rychle a její angličtina je na výborné úrovni.
Momentálně slaví úspěch kniha Život po Kafkovi od Magdalény Platzové – a to nejen díky kafkovskému výročí z minulého roku. Kniha byla v užší nominaci na Cenu Magnesia Litera v roce 2023, práva se prodala do 10 zemí a je k dispozici i anglický překlad. Zaujme čtenáře nejen svým kafkovským tématem a příběhem osudu Felice Bauerové, ale také středoevropskou reflexí paměti a osudů žen v dějinách. Tematizuje pojmy Mitteleuropy, exilu, traumatu a identity, čímž se stává kosmopolitní v tom nejlepším slova smyslu.
Aktuálně k celkovému úspěchu české literatury v zahraničí přispěla kniha Rozložíš paměť od Marka Torčíka, která získala Magnesii Literu za prózu (2024) a Cenu Jiřího Ortena. Díky tématům jako queer problematika a rodinné trauma má kniha osobní hloubku. Není patetická, ale bolestivě pravdivá – čtenáři se s jejím příběhem snadno ztotožní. Ačkoliv je pevně zakořeněná v české realitě, rozebírá univerzální otázky, jako jsou rodina, paměť, ticho, zrada, nemoc, bolest i uzdravení. Knihu do zahraničí úspěšně prosadila manažerka zahraničních práv Pavlína Juračková z Paseky.