Jaké vlastnosti nebo dovednosti jsou ve vašem oboru klíčové?
Musíte mít dobré komunikační schopnosti a umět dobře vycházet s lidmi.
Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Začínám tím, že si projdu e-maily a odpovím na ně. Velká část práce probíhá prostřednictvím e-mailu, který slouží k udržení kontaktu s vydavateli a k nabízení jejich knih. A samozřejmě také koresponduji s autory. Kromě toho věnuji čas administrativním záležitostem, jako jsou smlouvy, a několik hodin překládám.
Jaký je obvyklý postup, když s vámi autor či autorka rozhodne spolupracovat?
Obvykle oslovuji autory, které bych rád zastupoval, v ojedinělých případech se na mě obrátí významný autor sám. Následuje setkání, při kterém se seznámíme a já jim vysvětlím, co dělám a jak pracuji. Pokud se dohodneme, uzavřeme smlouvu. Snažím se autory co nejlépe informovat o tom, co se děje, ale je takříkajíc nemožné informovat je o každém e-mailu, který jsem poslal vydavateli. Spolupráce s autory je založena na důvěře.
Kdy je podle vás ten správný moment začít uvažovat o literárním zastoupení?
Nejprve je třeba prorazit ve vlastní zemi, vybudovat si tam jméno. Až se vám to podaří, můžete uvažovat o zahraničí. Opravdu dobří noví spisovatelé však většinou již budou osloveni literárním agentem. Ale předpokládejme, že někoho přehlédneme, pak je nejlepší nejprve si promluvit s vlastním vydavatelem, zda pro vás může něco udělat. Většina literárních agentů podle mého názoru již dosáhla svého limitu, co se týče počtu autorů, které mohou zastupovat.
Foto: Ondřej Němec, Knihovna Václava Havla
Díky Frankfurtu 2026 je nyní o české knihy větší zájem, zejména samozřejmě ze strany Německa
Čím mohou čeští autoři a autorky nejvíce zaujmout v zahraničí a jaké překážky brání prodeji práv?
Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Záleží na mnoha faktorech. Hodně záleží na tom, zda kniha zaujme redaktora vydavatelství. Proč jeden redaktor věří v určitou knihu a druhý ne? Bohužel nemám recept na to, co dělá knihu atraktivní, jediné, co vydavatelům slibuji, je, že knihy, které nabízím, mají literární kvalitu.
Když se ohlédnete za posledními roky, jaké trendy sledujete v zájmu o českou literaturu? Mění se to, co zahraniční nakladatelství vyhledávají?
Opět obtížná otázka, protože na ni nelze dát jednoznačnou odpověď. Trendem, který již nějakou dobu trvá, je znovuobjevování takzvaných klasiků. V Nizozemsku vyšlo v posledních letech několik knih Egona Hostovského a v poslední době sklízí skvělé recenze dílo Oty Pavla, které již bylo několikrát dotisknuto.
Cítíte, že je o českou literaturu větší zájem v souvislosti s chystaným hostováním Česka na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2026?
Díky Frankfurtu 2026 je nyní o české knihy větší zájem, zejména samozřejmě ze strany Německa. Je proto dobře, že česká strana do toho investuje a uvolnila na to další finanční prostředky. Jedná se zkrátka o skvělou příležitost představit českou literaturu široké veřejnosti. Na druhou stranu si však musíte uvědomit, že se jedná o jednorázovou událost. Výzkumy ukázaly, že zájem o literaturu hostitelské země během jednoho až dvou let po veletrhu opět opadne a vrátí se na původní úroveň.
Jak velkou roli ve vaší práci sehrává osobní networking na knižních veletrzích?
Na rozdíl od dřívějších dob se dohody s vydavateli uzavírají prostřednictvím e-mailu, takže v tomto smyslu není nutné, aby agenti navštěvovali knižní veletrhy. Nyní je důležité osobně se setkávat s redaktory a vydavateli, udržovat s nimi kontakt i tímto způsobem a nabízet jim osobně knihy a autory. Nakonec ale vždy rozhoduje samotná kniha a to, zda v ní vydavatel rozpozná šanci na úspěch.
Nakolik se při hledání nových autorů či autorek řídíte současnými trendy na knižním trhu?
Samozřejmě je důležité vědět, co se děje v literárním světě, ale při výběru autorů a knih se tím nemůžete řídit. Trendy jsou dočasné. Mým nejdůležitějším kritériem je, aby kniha měla literární kvality, díky kterým ji budete chtít číst. A jako agent hledáte stálost, tedy aby vydavatelé vydali více než jednu knihu od jednoho autora. Sledováním trendů se daleko nedostanete.
V současné době je nabídka knih tak rozmanitá, že v každém žánru lze najít úspěšné tituly
A co čtenářská odezva – do jaké míry rozhoduje domácí kritika o šancích na zahraničních trzích?
Pomáhá, když kniha získala dobré recenze, dobře se prodávala a případně získala literární ocenění. Ale to nejsou zpravidla rozhodující faktory pro vydavatele při nákupu knihy, alespoň podle mých zkušeností.
O jaké žánry a témata je aktuálně v zahraničí největší zájem?
V současné době je nabídka knih tak rozmanitá, že v každém žánru lze najít úspěšné tituly. Důležité je, aby byla kniha dobře nebo výjimečně napsaná. Jednou to může být historický román, jindy zase velmi aktuální téma, jako je MeToo nebo inkluzivita, umělá inteligence nebo Evropa. Pokud je téma zajímavé, ale kniha je špatně napsaná, úspěch se nedostaví. Pokud je kniha dobře napsaná, zvolené téma se stane zajímavým.
Existují kulturní rozdíly v tom, co nakladatelství hledají?
Je to docela univerzální. Literatura je mezinárodně orientovaná a vydavatelé jsou profesionálové a často také milovníci literatury, takže mají potřebné znalosti. A jak jsem již řekl, kvalita knihy je základním předpokladem.
Můžete popsat konkrétní příběh, kdy se podařilo české knize uspět na zahraničním trhu?
Už jsem zmínil úspěch Oty Pavla. Podobných případů je ale více. Vezměme si například Biancu Bellovou a její román Jezero. Tato kniha přišla v pravý čas a její téma a kvalita rychle přesvědčily vydavatele, k čemuž přispělo i to, že mezitím získala řadu ocenění. A to je důležité u mnoha knih. Správný okamžik na správném místě. Štěstí také hraje svou roli. Nebo Marek Šindelka, který se z ničeho nic prosadil v Nizozemsku a ve Flandrech. Každá jeho kniha se nyní vydává s úspěchem. A samozřejmě Jáchym Topol, který si vybudoval jméno v mnoha zemích a je považován za stálou hodnotu české literatury. A tak bych mohl pokračovat o dalších autorech...
Na závěr – jak se vyrovnáváte s neúspěchy při prodeji práv?
Neúspěchů je nespočetně více než úspěchů. Ale to je s touto prací spojeno. Nejdůležitější vlastností literárního agenta je trpělivost. V posledních letech bohužel vydavatelé potřebují stále více času, aby se rozhodli. Trávím tedy více času korespondencí s vydavatelem. A když to k ničemu nevede, ano, je to zklamání, ale taková je realita, ve které žijeme. Pro autora je to samozřejmě ještě frustrující, zvláště když oba víme, že kniha je dobrá.
Rozhovor s literárním agentem Edgarem de Bruinem vedla Karolína Tomečková.