Lidé dnes už nehledají informace v ověřených databázích a knihách, ale spoléhají se na algoritmy sociálních sítí, vyhledávačů a asistentů umělé inteligence, vyvíjené soukromými společnostmi, které trénují své velké jazykové modely na obrovském množství obsahu (včetně digitalizovaného kulturního dědictví a děl chráněných autorským právem), často bez souhlasu nebo odměny autorům a paměťovým institucí. Knihovny a státy se mezitím snaží zabránit tomu, aby celé lidské vědění a jeho interpretace byly zcela ovládány několika málo komerčními aktéry. Kde leží hranice mezi volným využíváním pro výzkumné účely a zneužíváním děl chráněných autorským právem k trénování komerční umělé inteligence? Jaký je postoj německého a českého právního rámce v souvislosti s evropským AI Act? Je knihovna pouze půjčovnou knih, nebo klíčovou instancí v ověřovací infrastruktuře, zajišťující bezpečnost a stabilitu celé společnosti?
Frank Scholze (Deutsche Nationalbibliothek), Tomáš Foltýn (National Library of the Czech Republic), Achim Bonte (Staatsbibliothek zu Berlin) moderace: Saša Michailidis
