„Kulturní vystoupení na slavnostním zahájení celého Frankfurtského knižního veletrhu je pocta vyhrazená právě hlavní hostující zemi. Díky tomu se česká literatura a hudba dostane do hledáčku mnoha významných zahraničních médií a profesionální i laické veřejnosti, která tuto prestižní světovou událost s velkou pozorností sleduje,“ vyzdvihuje význam účasti našich umělkyň Tomáš Kubíček, generální ředitel Moravské zemské knihovny a ředitel projektu Czechia 2026. „Na základě smlouvy s Frankfurter Buchmesse poskytla dramaturgická rada projektu pětici nominací. Poté vedení veletrhu vybralo dvě zástupkyně České republiky. Hudební vystoupení vznikalo v průběhu společných debat s dramaturgy slavnostního večera. Velkou roli v něm hrála volba umělce či, v tomto případě, umělkyně s mezinárodním přesahem,“ doplňuje k výběru Martin Krafl, ředitel Českého literárního centra a programový ředitel Czechia 2026.
„Mezi Shakespearem a jedním z jeho nejchytřejších současníků, Johnsonem, došlo ke sporu, když mu Johnson vytkl, že je špatný básník a že ani neví, že Čechy neleží u moře. Každý ví, že Čechy neleží u moře. Je to však vyjádření naděje, že umění dokáže svobodně překonávat všechny hranice. Ano, Čechy leží u moře, a tím je řečeno vše. V našem evropském prostoru se překrývaly nejrůznější děje a Čechy jsou poeticky přesunuty k moři. Trauma je vzduch Evropy. Ale existuje literatura. Literatura jako humanismus žité naděje. Člověk bez knih je slepý,“ uvádí k zahájení Radka Denemarková.
„Vystupovat na zahájení veletrhu je pro mě velká čest, ale také výzva a odpovědnost. Nebudu tam jen sama za sebe, ale také za všechny kolegyně a kolegy z literární obce. České literatuře jako celku přeji, aby ji účast na veletrhu otevřela nové dveře a možnosti. Obraz Česka jako země na pobřeží se mi velmi líbí. Moře je pro mě synonymem otevřenosti a dalekých obzorů. Ten obraz nabízí neobvyklou perspektivu, podněcuje představivost. Nemožné se najednou stává možným. A to je podle mě podstatou literatury a umění obecně,“ říká Marie Iljašenko.