
Petra Hůlová (* 1979) studovala jazyky, kulturu a antropologii na univerzitách v Praze, Ulánbátaru a New Yorku, kde byla rovněž mezi lety 2004–2005 Fulbrightovou stipendistkou. Její romány jsou často vyprávěny v první osobě a sahají od intimních zpovědí až po epické ságy. Psaní je pro ni především způsobem, jak zakoušet cizí emoční zkušenost jako sobě vlastní a donutit sebe i čtenáře vystoupit ze své komfortní zóny.
Autorka se také věnuje psaní divadelních her, filmových scénářů a v rámci kolektivu Hůlová, Havrda, Vrba také autorské performanci. Mezi lety 2014–2017 provozovala bar Zenit v Praze Vršovicích, kde pořádala výstavy, koncerty a čtení. V současné době pracuje na částečný úvazek jako zdravotní sestra na oddělení intenzivní péče.
V září 2026 vychází v angličtině její poslední román Nejvyšší karta (The Long Version, Worldeditions, NY).
Díla přeložena do: angličtiny, francouzštiny, italštiny, maďarštiny, nizozemštiny, němčiny, norštiny, polštiny, španělštiny, arabštiny, bulharštiny, srbštiny, chorvatštiny a švédštiny.
– próza, přel. Doris Kouba, Kiepenheuer & Witsch Verlag, 2013
– čes. originál Umělohmotný třípokoj, Torst, 2002
– próza, přel. Michael Stavarič, Luchterhand Verlag, 2010
– čes. originál Stanice Tajga, Torst, 2008
– próza, přel. Alex Zucker, World editions, 2026
– čes. originál Nejvyšší karta, Torst, 2018
– próza, přel. Alex Zucker, World editions, 2021
– čes. originál Stručné dějiny Hnutí, Torst, 2018
– próza, přel. Alex Zucker, Jantar Publishing, 2017
– čes. originál Umělohmotný třípokoj, Torst, 2002
Cena Josefa Škvoreckého (2008)
Cena Jiřího Ortena (2007)
Magnesia Litera (2003)