Obilní trh se v úterý 26. května promění v otevřenou laboratoř nápadů – místo, kde si budete moci vyzkoušet, co všechno dnešní knihovny umí a kam se mohou posouvat dál: jako prostor pro setkávání, sdílení, objevování i bezpečný dialog.

Program otevře témata, která se nás bezprostředně týkají: duševní zdraví, wellbeing, identitu, vztahy a komunikaci, práci s informacemi i roli technologií v každodenním životě. Nebudeme o nich jen mluvit – čekají vás workshopy, besedy, scénická čtení, kreativní dílny i interaktivní stanoviště.

Součástí dne bude také Makerspace zóna, kde si můžete hrát s technologiemi, tvořit a experimentovat, i pestrý doprovodný program od divadla přes tanec až po literární a performativní vystoupení. Program je určen studujícím, pedagožkám a pedagogům, rodinám s dětmi i široké veřejnosti – zkrátka všem, kdo chtějí přemýšlet, tvořit a sdílet.

Kompletní program i seznam vystupujících najdete na webu Dne brněnských knihoven. Těšíme se na vás!

V květnu přijely do České republiky tři výrazné osobnosti současné německojazyčné literatury – komiksový autor a ilustrátor Mikael Ross, spisovatelka, básnířka a literární kritička Slata Roschal a spisovatel a novinář Dmitrij Kapitelman. Během rezidenčních pobytů v Praze a Brně představili svou tvorbu českému publiku a zapojili se do literárních debat, autorských setkání i festivalového programu.

Autorka a autoři vystoupili mimo jiné na veletrhu Svět knihy Praha v programu Příliv příběhů, který Moravská zemská knihovna připravila ve spolupráci s Goethe-Institutem. Mikael Ross se představil také v Moravské zemské knihovně v Brně a na Mezinárodním komiksovém battlu na Světě knihy. Slata Roschal se zapojila do debaty o postavení autorek a autorů v Evropě, Dmitrij Kapitelman pak do programu věnovaného současné ukrajinské zkušenosti.

Projekt pokračuje také prezentacemi českých autorek a autorů německému publiku – v Berlíně, Mnichově a během Frankfurtského knižního veletrhu.

Mikael Ross

Mikael Ross (*1984) je berlínský komiksový autor a ilustrátor, který ve své tvorbě propojuje sociální témata s osobitým výtvarným stylem. Zaměřuje se na outsiderství, identitu a život na okraji společnosti. Mezinárodní pozornost získal debutem Totem, následovala oceňovaná kniha Der Umfall, věnovaná životu lidí s mentálním postižením, a titul Goldjunge, inspirovaný skutečným příběhem mladého člověka hledajícího své místo ve společnosti. V češtině vyšly jeho grafické romány Nehoda a Nirvána je tady.

Dmitrij Kapitelman

Dmitrij Kapitelman (*1986) se narodil v Kyjevě a v dětství odešel s rodinou do Německa v rámci programu umožňujícího židovským rodinám ze zemí bývalého Sovětského svazu přesídlení do Německa. Studoval politologii, sociologii a žurnalistiku, dnes působí jako redaktor časopisu ZEITmagazin. V roce 2016 debutoval knihou Das Lächeln meines unsichtbaren Vaters, za niž získal cenu Klause-Michaela Kühneho. Následoval román Eine Formalie in Kiew (Formalita v Kyjevě, česky 2024, Větrné mlýny), oceněný Nadací nakladatelství Ravensburger Verlag jako nejlepší rodinný román. Jeho nejnovější kniha Russische Spezialitäten byla nominována na Německou knižní cenu.

Slata Roschal

Slata Roschal (*1992) se narodila v Petrohradě, od roku 1997 žije v Německu. Studovala slavistiku, germanistiku a komparatistiku, doktorát obhájila na LMU v Mnichově. Věnuje se poezii i próze, působí také jako literární kritička, překladatelka z ruštiny a vydavatelka. Její debutový román 153 Formen des Nichtseins, který tematizuje identitu, migraci, ženskost a otázku bytí, byl nominován na Německou knižní cenu.

Program Czechia 2026 na veletrhu propojil autorky a autory, překladatelky a překladatele, nakladatelky a nakladatele i další knižní profesionálky a profesionály z Česka i zahraničí. Ve čtvrtek se uskutečnila tisková konference, na níž byl poprvé představen výběr autorek a autorů spojených s českým hostováním ve Frankfurtu i nové německé překlady českých knih.

V dalších dnech se debatovalo o překladových festivalech, zahraničních bohemistikách, podpoře překladů české literatury i pracovních podmínkách autorek a autorů v evropském kontextu. Program doplnil Mezinárodní komiksový battle, živé natáčení podcastu o překladu nebo linie Das Buch – Příliv příběhů, která propojila české a německojazyčné literární prostředí. Součástí veletrhu byla také setkání se zástupkyněmi a zástupci Frankfurter Buchmesse, autorkami a autory i dalšími osobnostmi evropského knižního světa.

Foto: Dita Havránková, Petr Hanzlík, Lucie Schubertová

O našem press tripu po České republice informovaly prestižní deníky Neue Zürcher Zeitung a Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Servery Tagesschau.de a Mitteldeutscher Rundfunk podrobně informovaly o nakladatelství Mitteldeutscher Verlag, které má ve svém programu širokou nabídku českých knižních novinek.

Román Opona Ondřeje Hübla recenzovaly jak stanice Deutschlandfunk Kultur tak WDR Westart.

Vyprávění Vyhoření Petra Šestáka o kurýrovi, který si každý den razí cestu chaosem městské dopravy, recenzovaly Deutschlandfunk Kultur a kulturní server Faust Kultur.

Pozornosti se dostalo i české literatuře pro děti a mládež: pořad „Büchermarkt“ na Deutschlandfunk Kultur představil knihu Cíťa od Lenky Blažejové, Frankfurter Allgemeine Zeitung recenzoval román Mentha od Ivy Procházkové a magazín Der Spiegel představil titul Ani holka, ani kluk od Marita (dříve Marto) Kelbl.

Portál BuchMarkt informoval o úspěchu Dory Kaprálové, která získala nedávno prestižní cenu Magnesiu Literu. Süddeutsche Zeitung se ve svém článku zaměřil na rezidenční pobyt českých umělců a umělkyň v bamberském domě umělců „Künstlerhaus Villa Concordia“.

Autorky a autoři své knihy představí mezinárodní laické i odborné veřejnosti na více než 100 literárních a kulturních vystoupeních. Centrem pětidenního programu se stane designově pojatá expozice České republiky v pavilonu určeném pro čestného hosta veletrhu o ploše více než 2 000 m², který nabídne dvě programové scény i rozsáhlé výstavy knih.

Seznam nominovaných z oblastí prózy, poezie, komiksu, dětské literatury, dramatu i nonfiction sestavila dramaturgická rada projektu složená z 23 předních odbornic a odborníků z oblastí knižního a literárního průmyslu, kulturních institucí a managementu, překladatelství i hlavních pořadatelů dle kritérií připravených na začátku projektu. Hlavním kritériem výběru bylo to, že autorka či autor má nový překlad do němčiny publikovaný v letech 2024–2026 německým, rakouským či švýcarským nakladatelstvím, které bude aktivně spolupracovat na jeho propagaci. Sekundárními kritérii byl nový překlad knihy do jiného světového jazyka, popřípadě, pokud autor či autorka obdrželi významnou literární cenu v ČR či v zahraničí v letech 2024–2026.

„Aktuální výběr vzešel z dlouhých a pečlivých diskusí v dramaturgické radě. Je třeba říci, že to bylo velmi obtížné rozhodování. Nemohli jsme vyslat do Frankfurtu nad Mohanem všechny, koho bychom chtěli. I když se může zdát, že programový prostor daný pěti veletržními dny a dvěma scénami je rozsáhlý, pořád jde o omezený počet. Snažili jsme se vybrat ty, kteří nejlépe vyhovují daným kritériím. Je nám jasné, že i další autoři i autorky by si zasloužili prezentovat své knihy, ale že například nemají nový překlad do němčiny. A je nutné zdůraznit, že výběr či nevýběr pro Frankfurt neznamená jakékoliv hodnocení ve smyslu ‚uměleckosti‘, ‚umělecké hodnoty‘, že je někdo lepší či horší autor či autorka,” vysvětluje obtížnost rozhodování za dramaturgickou radu její člen Jan M. Heller, literární kritik, šéfredaktor časopisu Tvar a ředitel Nakladatelství AMU v Praze. Zároveň se dramaturgická rada snažila zachovat pestrost a vyváženost výběru - co se týká poetiky, stylů, generací i genderu. Vybrané tvůrkyně a vybraní tvůrci ale nemusí být jedinými osobnostmi, které se ve Frankfurtu představí. Díky pozornosti, která je upřena na Českou republiku, mohou další české autorky a autory samostatně prezentovat zahraniční nakladatelství a využít tak zvýšeného zájmu o českou literaturu.

Všichni autoři a autorky na Frankfurtský knižní veletrh přijedou s aktuálním německým překladem své knihy či více knih, které zahraniční nakladatelství vydalo v letech 2024–2026. Jejich počet i díky zvýšené podpoře Ministerstva kultury ČR a mimořádné výzvě Česko-německého fondu budoucnosti Cesta k nám v souvislosti s přípravami na čestné hostování vystoupal za tyto tři roky k 14. květnu 2026 na 115. 

Autorky a autoři pro Frankfurtský knižní veletrh 2026

Řazeno dle literárních žánrů a abecedy

Dětská, young adult:

Jakub Bachorík, Ivona Březinová, Ondřej Buddeus, Jiří Dvořák, Magda Garguláková, Petr Hanel, Lucie Hášová Truhelková, Vojtěch Matocha, Markéta Pilátová, Eliška Soffer Podzimek, Iva Procházková, Magdalena Rutová, Petra Soukupová, Olga Stehlíková, Andrea Tachezy

Drama:

Tomáš Dianiška, Hana D. Lehečková, Tomáš Ráliš

Komiks:

Kateřina Čupová, Kateřina Illnerová, Jindřich Janíček, Štěpánka Jislová, Lucie Lomová, Karel Osoha, Mikuláš Podprocký, Stanislav Setinský, Petra Josefína Stibitzová, Jaromír 99

Nonfiction:

Tomáš Glanc, Tereza Matějčková

Poezie:

Zofia Bałdyga, Petr Borkovec, Klára Goldstein, Petr Hruška, Marie Iljašenko, Sufian Massalema, Pavel Novotný, Lubomír Tichý, Jaromír Typlt, Iryna Zahladko

Próza:

Elsa Aids, Michal Ajvaz, Bianca Bellová, Eli Beneš, Anna Bolavá, Tereza Boučková, Miřenka Čechová, Radka Denemarková, Lucie Faulerová, Anna Beata Háblová, Jiří Hájíček, Kristina Hamplová, Miroslav Hlaučo, Alice Horáčková, Matěj Hořava, Petra Hůlová, Dora Kaprálová, Emma Kausc, Petra Klabouchová, Štěpán Kučera, Vratislav Maňák, Alena Mornštajnová, Jan Novák, Magdaléna Platzová, Jaroslav Rudiš, Zuzana Říhová, Petr Šesták, Marek Toman, Jáchym Topol, Marek Torčík, Kateřina Tučková, Klára Wang Tylová, Klára Vlasáková, Martin Vopěnka, Jonáš Zbořil

Foto: Lucie Schubertová

Němčina dlouhodobě hájí pozici druhého jazyka, z něhož se do češtiny nejvíce překládá. Také překlady z češtiny do němčiny jsou v současnosti výrazně podpořeny připravovaným hostováním České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu 2026. Znají se překladatelky a překladatelé z obou jazyků navzájem? A znají je čtenáři a čtenářky? Nejen těmto otázkám se věnuje nový podcast časopisu iLiteratura.cz zaměřený výhradně na překlad v česko-německém literárním kontextu.

Desetidílný podcast Proč mě to baví? přináší profesní příběhy překladatelek a překladatelů zastupujících obě kulturní prostředí. Pátrá po motivaci k této časově i intelektuálně náročné práci, mapuje podmínky, v nichž nové překlady vznikají, a nahlíží horizonty překladatelských snů. Ukazuje také, jak zásadní roli překladatelky a překladatelé sehrávají v rozvíjení česko-německých a německo-českých literárních a kulturních kontaktů.První díl je již k poslechu v podcastových aplikacích.

Germanistky Monika Loderová a Jitka Nešporová vyzpovídaly své kolegyně a kolegy, kteří překládají současnou českou literaturu do němčiny i německy psanou literaturu do češtiny. Co je na této práci baví? Na čem právě pracují — a co si díky nim budeme moci brzy přečíst? Co z této produkce nabízí knižní trh už nyní? O své zkušenosti se podělí Michaela Škultéty, Sophia Marzolff, Viktorie Hanišová, Susa Wolfrum, Ruben Höppner, Marta Eich, Martina Lisa, Kateřina Klabanová, Katharina Hinderer a Pavel Novotný.

Podcast připravil časopis iLiteratura.cz s podporou Českého literárního centra, sekce Moravské zemské knihovny v Brně, Česko-německého fondu budoucnosti a Německého fondu překladatelů.

Uvedení podcastu na veletrhu Svět knihy

Podcast bude představen v pátek 15. května 2026 od 16 hodin v rámci programu veletrhu Svět knihy. Uvedení proběhne za účasti překladatelek Marty Eich a Martiny Lisy, které pocházejí z Česka a dnes žijí v Berlíně a Lipsku. Marta Eich překládá do češtiny, Martina Lisa do němčiny. Společně přiblíží, v čem je jejich práce podobná a v čem se naopak liší jejich pracovní podmínky.

Akci moderují Monika Loderová a Jitka Nešporová. Program bude tlumočen do češtiny a angličtiny.

K 31. 3. 2026 obdrželo České literární centrum v programu podpory autorské mobility Czechia 2026, vyhlášeném v souvislosti s přípravou prezentace české literatury v rámci hostování CZECHIA na Frankfurtském knižním veletrhu 2026, celkem 63 žádostí (40 od institucí, 23 od individuálních žadatelek a žadatelů). Žádosti se týkaly období od 1. 7. 2026 do 15. 12. 2026 a výše požadovaných prostředků činila celkem 2 883 225 Kč. Na výzvu bylo v rozpočtu MZK alokováno celkem 820 000 Kč. Komise složená ze zástupců a zástupkyň Dramaturgické rady projektu Czechia 2026 (Jana Čeňková, Christina Frankenberg, Jan Heller, Pavel Kořínek, Adriana Krásová a Michal Zahálka) doporučila udělit podporu celkem 34 projektům, jimž přidělila finanční prostředky ve výši 820 000 Kč. Přehled výsledků je ke stažení ZDE.

Jaké věci lze v češtině vyjádřit, které jsou v němčině těžké nebo nemožné?

Jako člověk jazyků musím říct, že ve všech jazycích mohu v zásadě vyjádřit vše, co vyjádřit chci. Liší se pouze prostředky. Zdánlivě významově shodné výrazy mají ve skutečnosti vždy poněkud odlišné odstíny. A někdy také musím pro něco, co lze v jednom jazyce vyjádřit jedním krátkým slovem, v jiném jazyce použít spíše rozvláčnou frázi.

Mění se charakter postavy, když ji přenášíte z češtiny do němčiny?

Ne. A pokud se to přece jen stane, pak jsem zřejmě udělal něco špatně. Nebo – což není o nic méně závažné – jsem něco špatně pochopil.

Přemýšlíte při překládání spíše v obrazech, ve významu, nebo ve slovech?

Překládám texty. Ty se nejprve skládají ze „slov“, ale to se zaměřuje jen na povrch. Slova totiž mají – nebo získávají – významy a samozřejmě také při recepci textu u publika vznikají obrazy. V ideálním případě se snažím převést všechny významové detaily do cílového jazyka, ale obecně je mým cílem, aby při čtení německého textu vznikaly, pokud možno, stejné nebo alespoň velmi podobné obrazy, aby vyvolaly podobné pocity. Stručně řečeno: nemohu přeložit jeden z těchto tří aspektů bez ostatních.

Co je na českém humoru obzvlášť těžké převést do němčiny? Které české vtipy v němčině vůbec nefungují?

Humor je obecně velmi těžko přeložitelný. Často je totiž založen na narážkách a nedorozuměních. Jejich referenčním bodem bývá regionálně podmíněný jev (známé osobnosti z minulosti i současnosti, historické události, popkultura a každodenní kultura), který je v kontextu cílového jazyka zcela neznámý. Tím je vtipu odebrán základ – a já pak musím rozlousknout pořádný oříšek.

Nebo je založen na jazykovém přeřeknutí, což je pak velmi problematické. Pokud totiž v textu, který se odehrává v českém prostředí, použiji přeřeknutí převzaté z němčiny, vzniká tím určitá nerovnováha. (Nemohu ale vyloučit, že jsem to ještě nikdy neudělal.)

O obsahových a/nebo stylových aspektech se zde nechci rozepisovat, protože bych se tím okamžitě dostal do oblasti zatížené stereotypy. Stereotypy – zejména ty, které si vzájemně přisuzují kultury výchozího a cílového jazyka – nejsou při překladu sice nepodstatné (spíše naopak, je třeba je znát), ale jako kategorie se pro něj nehodí.

Co máte na češtině rád, co vám v němčině chybí?

Kompaktnost. Počet znaků v textu přeloženém z češtiny (nebo slovenštiny) do němčiny může být o 25 až 30 procent vyšší. Slovanské jazyky fungují v zásadě jako latina – vztahy mezi větnými členy jsou jasně vyjádřeny pomocí koncovek. Díky tomu má čeština navíc mnohem větší volnost ve slovosledu.

Kromě toho mi v němčině chybí možnost jednoznačně zapsat správnou výslovnost slova.

Jak překládání ovlivnilo vaši vlastní němčinu?

Německý jazyk je můj nástroj. Musím se tedy starat o to, abych ho stále udržoval v dobrém stavu a připravený k použití. To znamená, že čtu – kromě českých a slovenských knih – především literaturu psanou německy. Stejně důležité je ale také číst díla přeložená do němčiny. Spisovatelé a spisovatelky jsou stejně jako překladatelé a překladatelky autory a autorkami svých německojazyčných textů a představují tak pro mě důležitý zdroj inspirace.

Jaká jsou vaše oblíbená slova v němčině a v češtině?

Mám slabost pro expresivní výrazy. V němčině jsem velkým fanouškem saského multifunkčního povzdechu „Ooohr näääj!“, který vyjadřuje velmi vysokou míru nesouhlasu. Bohužel jeho zvukové kvality nelze na papíře plně zachytit. (Viz také moje poznámka výše.) A samozřejmě je tento výkřik doprovázen i odpovídajícím „našpuleným“ výrazem obličeje.

V češtině existuje mnoho výrazů s německými kořeny, které navíc často mají expresivní nádech. Mým favoritem je „rambajs“, označení pro ohlušující hluk v přítomnosti chaoticky se chovajících lidí (často ve větším počtu). Typicky si pod tím představuji scénu z alemanského karnevalu: disharmonicky hrající (plechové) dechové nástroje plus bicí v kombinaci s bizarními kostýmy a hlasitým pokřikováním.

Na čem právě pracujete a jaký projekt vás čeká dál?

Momentálně probíhá redakční úprava románu Marka Tomana České sklo, který vyjde v nakladatelství Drava pod názvem Böhmisches Glas.

Paralelně pracuji na projektu MYKO, jakémsi druhu grafického románu, který vyjde v hamburském nakladatelství Ankerwechsel. Jeho premisa zní: „Houby vyprávějí pro houby o houbách“, a to ve formě časopisu MYKO, jehož ročník – deset výrazně barevných sešitů (ilustrace Daniela Olejníková), včetně dvou dvojčísel – je soustředěn do sborníku. Obsahuje zajímavosti o světě hub, historická témata, mykomytologii, ale také básně (texty napsal Jiří Dvořák). Je to velká zábava, ale zároveň i vysoká koncentrace oříšků, které je třeba rozlousknout.

A poté se opět pustím do jednoho slovenského projektu: Arpád Soltész ve svém románu Sviňa (německy Dreckschwein) zpracovává případ vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové z února 2018, spolu s politickým pozadím a mafiánskými vazbami na Slovensku (za vlády Roberta Fica), a přetváří jej do drastického hard-boiled textu. Berlínské nakladatelství Voland & Quist knihu vydává s cílem upozornit na tato bohužel stále aktuální témata.

Foto: Pavel Němec
Rozhovor vedla Annika Grützner.

Český obzor je soutěž Anifilmu zaměřená na českou animovanou tvorbu. O vítězných projektech rozhoduje Rada animovaného filmu složená z profesionálů a profesionálek z oblasti animace.

Porota ocenila originalitu a kreativní zpracování spotu: „Originální spot vytvořený pro projekt Czechia 2026 vznikl k čestnému hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu. Skrze hravou animaci metaforicky propojuje literární světy s vizí Česka jako kulturního přístavu a láká k objevování našich příběhů.“

„Cena z mezinárodního festivalu Anifilm mi dělá velkou radost, protože jde o ocenění od profesionálních tvůrců. I když má náš spot převážně pozitivní ohlasy, vždy potěší uznání od kolegů z oboru – dodá to potřebnou dávku sebejistoty do další práce. Zároveň si velmi cením, že Anifilm ve svém programu dává prostor také zakázkové tvorbě. Díky tomu se pozornost dostane i spotům a krátkým filmům, které bývají vytvořeny pouze pro konkrétní příležitost a poté ihned končí ‚v šuplíku‘. To je přitom mnohdy škoda – zvlášť když je dostatek tvůrčího prostoru a času na rozvíjení nápadů, jako tomu bylo u projektu Czechia 2026. Přeji si, aby se spot návštěvníkům Frankfurtského knižního veletrhu líbil a aby se čestné hostování vydařilo tak, jak je naplánováno,“ uvedl Jakub Kouřil.

Přečtěte si také rozhovor s Jakubem o tom, jak spot Czechia 2026 vznikal. Jakubovi i celému tvůrčímu týmu gratulujeme k ocenění.

Ve Staatsbibliothek zu Berlin diskutovali komiksový umělec Mikael Ross a spisovatel Petr Šesták s Ludwigem Lohmannem o svých knihách Der verkehrte Himmel a Vyhoření (Ausgebrannt), o městě, marginalizovaných hlasech, sociálních konfliktech i veřejném prostoru.

Literární akce byla připravena ve spolupráci s Českým centrem Berlín.

Foto: Tomáš Vedral & Katrin Unarová

Přemýšlíte při překládání spíše v obrazech, ve významu, nebo ve slovech?

Přenos významu je při překladu prozaických textů určitě základem. Pokud jde o prostorové popisy, snažím se přesně zachytit, jak jsou věci v prostoru uspořádány – musím si je tedy představit obrazně, abych je pak mohla popsat německy. Před očima německého publika by měly vznikat stejné obrazy jako před očima českých čtenářů a čtenářek. Při překladu hraje roli také rytmus a zvuk.

Jak překládání ovlivnilo vaši vlastní němčinu?

Neuvědomuji si, že by překládání nějak změnilo mou němčinu, ale když pracuji na překladu, poslouchám a čtu mnohem pozorněji než obvykle, jako bych měla všechny smysly napjaté jako antény k zachycení signálu. A někdy se pak stane, že z rádia zazní právě to jedno slovo, které jsem celou dobu hledala. Občas si pak připadám jako při hledání pokladu a německá slova jsou právě pokladem, který je třeba objevit.

Co máte na češtině ráda, co vám v němčině chybí?

Čeština je pružnější než němčina – někdy stačí změnit jedno nebo dvě písmena ve slově, aby se změnil slovní druh nebo vznikly nové významy, zatímco němčina je v tomto ohledu většinou poněkud těžkopádnější.

Na čem právě pracujete a jaký projekt vás čeká dál?

Právě pracuji na překladu románu Děda od Jana Nováka, který je inspirovaný autorovým dětstvím. Malý chlapec v 50. letech zažívá svého neustále mrzutého dědečka, „dědu“, a od své matky se dozvídá, co se tomuto dědovi přihodilo během kolektivizace zemědělství, kdy mu byla odebrána pole i zvířata. A také vidí, jak bývalý pomocník na statku dědečka přetáhne bičem. Chlapec se rozhodne dědečka pomstít, ale samozřejmě to není tak jednoduché, jak si představoval. Román vypráví o těžké době plné nespravedlnosti, je však napsán s velkým jazykovým vtipem a smyslem pro absurdní humor. Protože absurdit je možná právě v těžkých časech víc než dost.

Christina Frankenberg absolvovala studium bohemistiky na Humboldtově univerzitě v Berlíně a na Karlově univerzitě v Praze, následně promovala na téma „Obraz Němců v české próze po roce 1945“. Jako zástupkyně ředitele Českého centra Berlín odpovídá za kulturní program centra, především v oblasti literatury, filmu a bohemistiky. Překládá současnou prózu a texty z oblasti literatury, umění a historie. Překlady publikovala knižně a časopisecky. Pravidelně moderuje autorská čtení a diskuse pro knižní veletrhy, filmové a literární festivaly a další pořady.

Rozhovor vedla Annika Grützner.

Odborný program nabídne setkání autorek a autorů, překladatelek a překladatelů i zahraničních hostek a hostů a zaměří se na překlad, mezinárodní literární spolupráci a postavení autorek a autorů v evropském kontextu.

Letošní účast je zároveň součástí příprav hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu 2026. „Mám radost z pokračující spolupráce Světa knihy s Moravskou zemskou knihovnou a jejím Českým literárním centrem. Letošní dramaturgie profesního programu zdůrazňuje roli překladu jako základního nástroje mezinárodní literární výměny a soustředí se na propojování literárních profesionálů napříč Evropou,“ uvádí ředitel Českého literárního centra Martin Krafl.

Páteční profesní program otevře debata o překladových festivalech, na niž naváže diskuse o zahraničních bohemistikách. Odpolední blok se zaměří na postavení autorek a autorů v Evropě, jejich pracovní podmínky i proměny knižního trhu.

Programová linie Das Buch – Příliv příběhů propojuje české a německojazyčné literární prostředí a otevírá témata překladu i autorské zkušenosti. Do programu se zapojí také německé hostky a němečtí hosté pobývající v Praze na rezidenčním pobytu podpořeném Deutscher Literaturfonds.

V rámci této linie vystoupí komiksoví autoři Karel Osoha a Mikael Ross, uskuteční se živé natáčení podcastu o překladu a závěr bude patřit setkání autorek a autorů spojených s Kyjevem, kteří reflektují zkušenost migrace, války i života mezi jazyky a kulturami.

„V programu ‚Příliv příběhů‘ – spolupráci Goethe-Institutu v Praze, CzechLit, Frankfurtského knižního veletrhu a Moravské zemské knihovny – se pro mě obzvlášť ukazuje, jak živá a mnohovrstevnatá je dnes česko-německá spolupráce. Literární překlad se zde nejeví jen jako nástroj, ale jako tvůrčí prostor, v němž vznikají nové perspektivy a roste kulturní blízkost,“ zdůrazňuje Anaïs Boelicke, ředitelka Goethe-Institutu v Praze.

Čtvrteční blok Evropského náměstí se zaměří na mezinárodní literární spolupráci a podporu překladu. Představí projekty Archipelagos a CELA i Cenu Evropské unie za literaturu jako platformy propojující autorky a autory i překladatelky a překladatele napříč Evropou.

Součástí odborného programu veletrhu je také mezinárodní platforma Central and East European Book Market (CEEBM), která propojuje nakladatelky a nakladatele, literární agentky a agenty i další knižní profesionálky a profesionály ze střední a východní Evropy. CEEBM nabídne také akci „Česká vlna“ ve Frankfurtu nad Mohanem: Překlady české literatury u příležitosti čestného hostování, na kterou zveme především nakladatelky a nakladatele. Na Gauči od 11.00 představíme možnosti podpory překladů české literatury i příležitosti spojené s hostováním ve Frankfurtu.

„Spolu s kolegy z vedení Frankfurtského knižního veletrhu a tuzemskými literárními agentkami se zaměříme na grantovou podporu překladů české literatury a na to, jak hostování Česka pomáhá dostávat českou literaturu k novým čtenářům v zahraničí,“ dodává Martin Krafl.

Aktivity Českého literárního centra na Světě knihy Praha 2026 vytvářejí prostor pro setkávání literárních profesionálek a profesionálů i širší veřejnosti a potvrzují dlouhodobé směřování centra podporovat českou literaturu v mezinárodním kontextu.

Kompletní rozpis akcí naleznete ZDE.