Česko

Frankfurtský knižní veletrh
Čestný host 2026

Facebook Česko - Frankfurtský knižní veletrh 2026Instagram Česko - Frankfurtský knižní veletrh 2026Linkedin Česko - Frankfurtský knižní veletrh 2026

Gratuluji k obdržení Rakouské státní ceny za literární překlad. Jaký význam pro vás toto ocenění má a ovlivní nějak vaši další práci?

Děkuji. Ceny si velice vážím. Vyznamenala jaksi celé moje dílo, nejen to překladatelské, protože i má vlastní tvorba je spjata s překládáním. Na gymnáziu ve Vídni jsem začal psát básně, abych si nacvičil poetické možnosti německého jazyka pro překládání. A pak mě zas překládání z češtiny a starořečtiny inspirovalo k nápadům pro vlastní psaní. Velice mě potěšilo, že porota vyzdvihla mou stylistickou mnohostrannost, protože mi přesně na tom vždycky záleželo, naučit se nakládat s všelijakými žánry, registry a dobovými styly. Mou další práci to vyznamenání už ovlivňuje, byť trochu jinak, než jsem čekal. Otevřely se mi různé dveře.

Existují nějaké specifické prvky v české literatuře, které vás jako překladatele zvlášť přitahují?

Určitě. Podle nich je vlastně vystavěný program nakladatelství Kétos, které jsem založil v roce 2018 jako stupínek pro českou poezii a poetickou prózu. Česká literatura je zajisté specifická svým výrazným obdobím poetismu a poetismem ovlivněného surrealismu. Neznám jinou literaturu, kde by byly ideály surrealismu – volné asociace, snovost, kloubení minulosti se současností či inspirace dobrodružnou četbou – tak pevně spjaty s důrazem na zvučnost poezie, na asonance, rýmy, rytmy. Francouzskému surrealismu tato poetická rovina chybí. Zajímají mě i předchůdci od Máchy přes symbolisty, a pak i následovníci poetismu, čerpající z jeho vymožeností, ať to byli Bondy a Vodseďálek nebo později J. H. Krchovský a mnozí dnešní básníci. Pak mě přitahují autoři, kteří nápaditě řádili mimo hlavní proudy: Josef Váchal, jehož dílo je zážitkem pro všechny smysly, nebo i Julius Zeyer, jenž se zvedal českou literaturu na kosmopolitní úroveň. Takové věci není lehké překládat, ale přesně to mě láká.

Česká literatura se za svou poetickou tradici nemusí stydět

Jak si stojí česká literatura u německojazyčného publika? Čím je umí oslovit?

Kdybych krmil své děti výhradně suchými těstovinami s máslem, nikdy by se nenaučily jíst broskve. Němečtí čtenáři jsou zvyklí na prózu. Poezii z historických důvodů nedůvěřují, poškodil ji nacismus. Česká literatura se v posledních desetiletích stále více zaměřuje na export do Německa a přizpůsobuje se německému trhu, který prahne po próze o důležitých tématech, po depresivní próze, po srozumitelném předávání informací. Není divu, že českým exportním autorem, který německojazyčné čtenáře oslovuje nejvíc, je Franz Kafka, ačkoli nepsal česky a nebyl schopen popsat krásu ženy. Z vlastní zkušenosti ovšem vím, že se česká literatura za svou poetickou tradici nemusí stydět a že právě její poetičnost dokáže u německojazyčného publika vyvolat skutečné nadšení, pokud se podaří ji přesvědčivě přeložit.

Česko bude hostující zemí na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2026. Jaký význam podle vás tato událost má pro současnou českou literaturu a její vnímání v zahraničí?

Propagovat českou literaturu v zahraničí je obtížné. Jsem pravidelně v kontaktu s různými německými a rakouskými nakladateli. Někteří mi tvrdili, že neprodali skoro nic ze svých překladů ze slovinštiny, a Slovinsko se na Frankfurt 2023 připravovalo velmi důkladně. Jednotlivým současným autorům veletrh určitě pomůže, ale nejsem si jist, zda se podaří prezentovat cosi jako výjimečnost české literatury, pokud se český program příliš přizpůsobí zavedenému německému vkusu. Nicméně je Frankfurtský veletrh velice významnou událostí, z níž lze vytěžit velmi mnoho. Lipský veletrh 2019, kde byla ČR také čestným hostem, českou literaturu určitě zviditelnil. I díky němu mám ostatně rakouskou státní cenu. Tenkrát Ministerstvo kultury ČR navýšilo podpory překladu, takže jsem rozjel Kétos a vydal ty své hromady Hlaváčků, Březinů, Nezvalů, Máchů, Váchalů i současných autorů a pořádal s podporou Českého literárního centra čtení.

Bestsellery nestačí – česká literatura si musí říct o místo ve světě

Jak by měla Česká republika tuto příležitost využít? Jaké aspekty české literatury by měly být na Frankfurtském veletrhu zdůrazněny?

Osobně bych vycházel z toho, že je česká literatura stále neznámá a že si potřebuje vybudovat jméno. Norské detektivky frčí, a tudíž je i zájem o norskou poezii, japonské Manga je světoznámé, a tudíž je i zájem o romány. Pro vytvoření jména určitě nestačí nejaktuálnější česká díla ani úspěchy jednotlivých knih. Proto bych se snažil prezentovat i klasiku a nějaké mimořádné objevy, abych ukázal, že tradice české literatury je jednak zasazena do toho a toho mezinárodního kontextu a jednak zásadně výjimečná v tom a tom. To a to nemusí být moje milovaná poetistická perspektiva, může to být i underground nebo čapkovský humanismus nebo dejme tomu Cimrman. Existuje mnoho scénářů, které budou schůdné, když se podaří je dotáhnout. Každopádně si myslím, že by hlavním cílem nemělo být jeden a půl bestselleru, ale vybudování zajímavé pověsti.

Na jaké literární projekty se nyní nejvíce těšíte?

Na hexametrický překlad vesmírné epopeje „Astronautilia“ Jana Křesadla. Je to velice vtipná a ojedinělá věc, kterou Křesadlo napsal v české i v starořecké verzi, a už tím vytahuje českou literaturu do světové sféry. Profesor Georg Danek, specialista na Homéra, se mnou pracuje na edici řeckého textu. Ta je nutná, protože se zatím vydal jen ofocený řecký rukopis, psaný čitelně, ale ne bez chyb. Zájem o takové dílo bude. V příštím semestru povedeme s panem Danekem o „Astronautilii“ kolokvium na Vídeňské univerzitě. S radostí překládám i vášnivý román „Žena“ Josefa Kocourka. Jinak píši v němčině poloepickou báseň o andělech z podsvětí, která má vyjít 2025, a složil jsem k ní japonistický soundtrack pro loutnu a cello. Své plány směrem k Frankfurtu jsem musel redukovat, protože mi na jaře 2024 poprvé nevyšly granty ze strany českého ministerstva a hrozilo, že neuživím rodinu. Tak jsem pozastavil překládání a hledal si jinou práci. V září začnu na gymnáziu vyučovat latinu – velmi se těším – a budu mít zas peníze i pro Ukrajinu, která musí zvítězit, abychom mohli dál vést rozhovory o literatuře.

Foto: Ursula Röck
Autorka rozhovoru: Kateřina Bártová

ČLC podpoří účast pěti českých vydavatelů na festivalu.

Výzva na podporu dalších výjezdů nakladatelů do Lipska (Mezinárodní knižní lipský veletrh v termínu 27.–30. března 2025), Londýna (pravděpodobně září 2025) a Madridu (Mezinárodní knižní veletrh Liber, pravděpodobně říjen 2025) v roce 2025 bude vyhlášena v listopadu 2024.

Online formulář je dostupný zde: https://forms.gle/f4zyjEdgKtoQPRsk6

Uzávěrka pro zaslání žádostí je 19. 8. 2024.

Žádosti posuzuje komise Českého literárního centra složená z odborníků a členů dramaturgické rady projektu Frankfurt 2026, která dává MZK doporučení k poskytnutí podpory.

Zájemci mohou získat příspěvek na:

Maximální výše příspěvků (včetně DPH): 15 000 Kč.

Bude-li žadateli podpora přiznána, obdrží ji na základě předložení:

Další podmínky vyhlašovatele jsou uvedeny ve formuláři žádosti, který je nedílnou součástí tohoto výběrového řízení, a jsou pro žadatele závazné.

Jak hodnotíte letošní ročník Světa knihy?

Statistiky letošního veletrhu jsou skvělé, celému týmu gratuluji! Kromě šedesáti tisíc návštěvníků do Prahy přijela stovka prodejců knižních práv a literárních agentů. Mezi nimi bylo také dvaadvacet nakladatelů z německy mluvících zemí, které pozvalo České literární centrum (ČLC), sekce Moravské zemské knihovny. Souviselo to s čestnými hosty veletrhu, kterými byly německojazyčné země, tedy Německo, Rakousko a Švýcarsko. V mých očích se potvrdil zvýšený zájem o středoevropskou literaturu, což je pro nás důležité, protože pro rok 2026 chystáme hostování Česka na „literární olympiádě“ - Frankfurtském knižním veletrhu. Zprostředkovali jsme proto dialog českých a německojazyčných autorů, překladatelů a nakladatelů, což přineslo desítky tipů na nové knižní překlady.

Jak se povedl doprovodný program připravený týmem Českého literárního centra?

Byl dobře navštívený a máme pozitivní ohlasy. Zahrnoval diskuze předních českých autorů jako Radka Denemarková, Petr Hruška, Bianca Bellová nebo Jan Němec o jejich tvorbě a možnostech naší prezentace v zahraničí. Věnovali jsme se práci překladatelů – skrytých literárních agentů. Část programu se zaměřila na otázky, jak převádět dětské knihy z jednoho jazyka do druhého, aby se neztratily atributy hravosti, humoru a napětí. Zapojili jsme se do setkání sítě institucí pořádajících rezidence pro překladatele RECIT a představili projekt na podporu překladatelů v roli literárních skautů ARCHIPELAGOS. 

Autorka: Kateřina Bártová

ČLC podpoří účast českých vydavatelů na veletrzích v Německu a Itálii

České literární centrum, sekce Moravské zemské knihovny v Brně (dále MZK), vyhlašuje v rámci přípravy na hostování program na podporu výjezdů českých literárních agentek/agentů a nakladatelek/nakladatelů na jarní a podzimní mezinárodní knižní veletrhy v roce 2024. Cílem programu je podpořit nakladatele při propagaci aktuální české knižní produkce, a zvýšit tak počet českých knih přeložených do jiných jazyků využitelných při hostování České republiky ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 2026.

Literární agentury nebo nakladatelství mohou v roce 2024 žádat o příspěvky na vstupné, na dopravu a ubytování na tyto veletrhy:

Žadatelé mohou:

Online formulář je dostupný zde: https://forms.gle/KBGrFMqhVXSKsKxQA

Uzávěrka pro zaslání žádostí je 5. 2. 2024.

Žádosti posuzuje komise Českého literárního centra složená z odborníků a členů dramaturgické rady projektu Frankfurt 2026, která dává MZK doporučení k poskytnutí podpory.

Zájemci mohou získat příspěvek na:

Maximální výše příspěvků (včetně DPH):

Bude-li žadateli podpora přiznána, obdrží ji na základě předložení:

Další podmínky vyhlašovatele jsou uvedeny ve formuláři žádosti, který je nedílnou součástí tohoto výběrového řízení, a jsou pro žadatele závazné.