Co je na českém humoru při převodu do němčiny obzvlášť náročné?
Slovní hříčky se přenášejí vždycky obtížně. Možná je český humor také o něco černější. Nejsem si například jistá, zda by v Německu mohl vyjít komiksový svazek jako Kapitán Chemo, plný vtipů o autorově leukémii a léčbě rakoviny – a ještě k tomu získat komiksovou cenu, kterou si autor Albrecht Smuten bohužel už nemohl převzít.
Co máte na češtině nejraději a co vám naopak v němčině chybí?
Čeština je neuvěřitelně kompaktní. Slovo o pěti písmenech může představovat celou větu. Třeba „Nevím.“ V němčině je to „Ich weiß (es) nicht.“ Nebo „Netuším.“ – „Ich habe keine Ahnung.“ To představuje obrovskou výzvu, když je při překladu potřeba hlídat délku textu. Obzvlášť často to zažívám při překládání komiksů a grafických románů…
Která slova patří mezi vaše nejoblíbenější v němčině a v češtině?
V němčině vlastně žádné nejoblíbenější slovo nemám, ale občas se mi podaří do právě rozpracovaného překladu propašovat výraz, který se mi zrovna obzvlášť líbí. Jednou to bylo slovo „Schnarchnase“ (česky: louda, ospalec), nedávno zase „Schreckschraube“ (česky: semetrika, fúrie). Zdá se, že mám slabost pro sykavky. S češtinou jsem si tedy vybrala ten správný jazyk. Moje nejoblíbenější české slovo ale kupodivu žádné sykavky neobsahuje. Je to „veverka“.
Na čem právě pracujete a jaký projekt vás čeká jako další?
Momentálně překládám skvělou dětskou knihu Lucie Lučanské o vnímání. Hned poté se pustím do knihy Westnordwest Jindřicha Janíčka – nádherně autorem ilustrované knihy s komiksovými vsuvkami o cestě americkým severozápadem. Je trochu melancholická, ale zároveň plná nadšení pro tamní krajinu, architekturu i kulturu.
Foto: Antje Gildemeister
Rozhovor vedla Nathalie Weber.